logistika začala nabývat na významu na přelomu 70. a 80. let

V oblasti dopravy začala logistika nabývat na významu na přelomu 70. a 80. let, kdy došlo k deregulaci dopravního průmyslu. Nastal nárůst konkurence v rámci jednotlivých druhů doprav a mezi druhy navzájem. Přepravci získali více možností dopravy, stali se pružnější a konkurenceschopnější. Doprava jako taková zajišťuje přesun výrobků v prostoru, z místa výroby do místa spotřeby, a zvyšuje tak jejich hodnotu. Dále pak ovlivňuje rychlost a spolehlivost, s jakou se tento přesun uskuteční. Včasné a kvalitní dodání výrobků zvyšuje přidanou hodnotu pro zákazníka a tím i úroveň zákaznického servisu. Náklady spojené s přepravou jsou ale jedny z největších v logistice často se významnou měrou podílejí na ceně výrobků.

Zajišťování požadované úrovně zákaznického servisu je významnou součástí logistického řízení. Dopady přepravy na zákaznický servis jsou jedny z nejdůležitějších. Přepravní servis musí být především spolehlivý, významnou roli hraje doba přepravy a pokrytí trhu. Pro zákazníky je také významná pružnost v poskytování přepravních služeb a řešení ztrát či poškozování. Využití logistiky ve výrobních a obchodních organizacích klade na dopravní firmy, které chtějí logistické služby poskytovat, několik požadavků. Pokud tyto firmy chtějí být na trhu úspěšné, musí se orientovat na logistické potřeby svých zákazníků, jejich výrobní proces, charakter vyráběné produkce apod.

Základním posláním nákladní dopravy je uspokojování přepravních potřeb zákazníků. Hlavními předpoklady spolehlivého fungování dopravy je vytvoření a usměrňování fungujících dopravních systémů v rámci jednotlivých oborů dopravy a koordinovaný rozvoj dopravního systému jako celku. Silniční doprava umožňuje nejširší pokrytí trhu. Její flexibilita je do značné míry dána hustotou silniční sítě. Pro svou univerzálnost většinou nejlépe vyhovuje požadavkům zákazníka, a proto se objem materiálu přepravovaného autodopravci stále zvyšuje [4].

Železniční síť není zdaleka tak hustá jako síť silniční, železniční doprava je omezena na pevně dané trati, a proto nedosahuje pružnost silniční dopravy. Jednou z výhod železniční dopravy je skutečnost, že je levnější než doprava silniční či letecká. Bývá s ní však spojené větší procento ztrát či poškození. Letecká doprava je stále ještě považována za nadstandardní způsob přepravy. Je schopná realizovat nejkratší dobu přepravy, ale vysokými náklady. Bývá využívána pro produkty s vysokou hodnotou, a to právě z důvodů vysoké ceny za přepravu. Poskytovaný servis je relativně spolehlivý. Pod pojem lodní doprava je možné zahrnout dopravu po vnitrozemských vodních cestách, lodní dopravu po jezerech, námořní dopravu a mezinárodní lodní dopravu. Na rozdíl od letecké dopravy, vodní doprava je využívána především pro produkty s nízkou hodnotou, zejména pro hromadné substráty. Použije se v případech, kdy rychlost přepravy není určující. Ze všech druhů dopravy je hlavně nejlevnější. Potrubní doprava je vhodná pro přepravu látek kapalných, plynných, případně takových, které se dají zkapalnit. Nejčastěji se přepravuje zemní plyn, ropné produkty, chemikálie či voda. Tok uvnitř potrubí je sledován a řízen počítačem, potrubí minimalizuje vliv klimatických podmínek na přepravu, téměř nedochází ke ztrátám a poškození. Tento způsob přepravy je spolehlivý a z hlediska nákladů výhodný [4]. Významné postavení v dopravě jako jednoho z komponent oběhového procesu zajímá kombinovaná doprava. Tento způsob dopravy umožňuje využití výhod jednotlivých dopravních oborů.