V této situaci každý v Evropě hledá cestu ven – nebo alespoň je. Heslo je a diverzifikace zdrojů, tedy, aby Evropská unie získávala energii z jiných zdrojů než z Ruska, nebo alespoň nejen z Ruska, a z co největšího počtu dalších zdrojů. V Bruselu byl také vypracován program na snížení závislosti Evropské unie na ruském plynu.

K věci hovořil i maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó . Ve videu zveřejněném na Facebooku 9. března vysvětlil , že přeprava zemního plynu vyžaduje dvě věci: plyn a přenosové vedení.

„V této oblasti není nic jiného než ruský zdroj a z něj vycházející potrubí,“ řekl a pak stroze dodal: „Bylo by možné, aby nám pomohli například Američané, protože v rumunské části Černé moře. Je tam velké pole zemního plynu, kde právo na těžbu vlastní Američané.

Ve skutečnosti jde o výzkumné a výrobní právo, které společně vlastní americká společnost ExxonMobil a rakousko-rumunská společnost OMV Petrom – dozvěděli jsme se od Attily Holody, energetického experta a šéfa kabinetu energetické politiky šestistranné opozice .

Szijjártó pak ve videu hovořil o tom, jak sedm let (nebo sedm let – to není z audionahrávky jasné) mluvil s Američany o tom, „zda by byli tak laskaví a začali odtud těžit plyn“. Poznamenal: „Spolu s Rumuny a našimi rumunskými přáteli jsme vybudovali plynovod, který by přivedl tento plyn z oblasti Černého moře v Rumunsku do Maďarska. Zaplatili jsme za to spoustu peněz, postavili jsme to. Za sedm let se Američanům nepodařilo rozhodnout o těžbě. Řekli mi, že už ani neprodají. Teď jsme s tím ztratili sedm let.“

Ministr také řekl, že pokud (Američané) „učiní rozhodnutí dnes, bude z toho asi za tři roky smysluplné množství zemního plynu. Není to ideologická záležitost, není to takové sci-fi, je to fyzická realita tvrdá jako skála.“

24.hu se podíval na to, co přesně znamená „tvrdá fyzická realita“. Nejprve jsme se zeptali americké globální společnosti, na kterou měl Szijjártó pravděpodobně na mysli. ExxonMobil je skutečně členem konsorcia, které bylo založeno za účelem těžby rumunského černomořského naleziště plynu s názvem Neptun Deep. Zdá se, že ExxonMobil by se nyní tohoto projektu skutečně zbavil, což v posledních letech nebylo možné kvůli němu, ale kvůli rumunské legislativě.

Společnost ExxonMobil a její rakousko-rumunský partner OMV Petrom utratili v letech 2008 až 2016, kdy objevili obrovské zásoby uhlovodíků na moři, 1,5 miliardy dolarů na nalezišti Neptun Deep, uvádí web OMV Petrom .

ExxonMobil – poslali jsme jim i video Szijjártó – na naši žádost v souvislosti s prohlášením maďarského ministra zahraničí uvedl následující:

Nejnovější maďarské politické vyprávění dostatečně neodráží okolnosti a skutečnosti vyplývající ze situace.

V odpovědi se Szijjártó jmenovitě nezmínil, ale zjevně vyvrací výroky ministra zahraničí.

Americká společnost také pro 24.hu zdůraznila, že partneři spolupracující při těžbě plynového pole Neptun Deep v Černém moři – tj. OMV Petrom a ExxonMobil – jsou hrdí na to, že mohli přispět k objevu a rozvoji důležitého zdroje. pro Rumunsko. Očekává se také, že transakce, při které ExxonMobil prodá celý svůj podíl v projektu rumunské společnosti Romgaz, bude dokončena v blízké budoucnosti.

Podle středoevropského energetického zpravodajského portálu se Romgaz loni dohodl s ExxonMobilem na převzetí amerického podílu. Kupní cena by byla více než 1 miliarda dolarů. Dohoda se ale stále neuskutečnila, protože rumunský zákonodárce nezměnil zákon z roku 2018 omezující těžbu plynu na moři, takzvaný offshore zákon.

ExxonMobil také dodává (a to je jedna z nejdůležitějších informací pro Szijjártóova prohlášení): „Než budou moci noví partneři přejít k FID (konečné investiční rozhodnutí), je nutné, aby rumunský zákonodárce upravil offshore zákon.“

Final Investment Decision (FID) je termín pro ropný průmysl pro významné investiční rozhodnutí. V případě Neptun Deep může být podle rumunských zdrojů k těžbě zdrojů plynu v Černém moři zapotřebí dodatečných investic až 16 miliard dolarů.

Takže hlavní problém s odpovědí ExxonMobil je to Rumunsko dosud blokovalo těžbu zemního plynu z Černého moře. Nebyli to tedy oni, ani „Američané“ zmínění Szijjártó, kdo bránil těžbě.To by stejně nebylo životaschopné, protože na projekt už utratili stovky milionů dolarů, a přesto nemohou využívat zdroje plynu, které objevili.

Takže tohle je nejvážnější lapsus ve videu Szijjártó, chci říct, proto z toho obviňuje Američany. Kromě toho to byli rumunští přátelé Fideszu, kdo uzákonil zákon z roku 2018 – offshore legislativu, na kterou odkazuje ExxonMobil – který uvaluje tak vysoké daně na offshore těžbu zemního plynu, že zcela znemožňuje těžbu plynu z hlubin. (Pojem offshore v ropném průmyslu odkazuje na těžbu uhlovodíků na moři.)

Podstatu rumunského offshore zákona tlumočila v angličtině i dceřiná společnost mezinárodní poradenské firmy PwC a v jejich analýze je zahrnuta i 70procentní sazba daně, která by v některých případech vstoupila v platnost – například když by dosavadní americká investice vyplatí se.

V roce 2018 rumunští přátelé Fideszu skutečně vládli v Bukurešti. (Není náhoda, že Szijjártó i letos mluvil o svých „rumunských přátelích“.) Tehdy byla u moci strana s názvem Sociálně demokratická PSD, která je nyní v opozici. PSD byla v té době pod kontrolou Liviu Dragnea . Dragnea a Viktor Orbán byli notoricky v dobrém vztahu – psali jsme o tom dříve na 24.hu.

Zeptali jsme se proto maďarského ministerstva zahraničních věcí, proč nebyla s rumunskou vládou a vládními stranami vyjednána těžba plynu, když dosud politika v Rumunsku těžbu plynu brzdila. Na naši otázku však ministerstvo zahraničí neodpovědělo.

Ani ministerstvo zahraničí nereagovalo na to, o kom a kdy Péter Szijjártó jednal o Neptune Deep. Je jedno, jestli s ExxonMobile nebo jen obecně „Američany“. Je jisté, že Szijjártó jednal v únoru 2019 s Donaldem Trumpem , ministrem energetiky Rickem Perrym.

Jen povšimněte: Perry o několik měsíců později rezignoval a vzniklo podezření, že se Volodymyr Zelenskij sám pokusil vyvinout tlak na nově zvoleného ukrajinského prezidenta, aby nahradil vedoucí představitele tamní plynárenské společnosti Naftogaz. Perry obvinění stejně popírá.

Není tedy náhoda, že Szijjártó nyní neinzeruje, s kým v letech 2018-2019 několikrát mluvil. (Podle velvyslanectví USA Perry v listopadu 2018 také navštívil Maďarsko, aby s Viktorem Orbánem a Szijjártó diskutoval o diverzifikaci trhu s energií.)

Szijjártó údajně řekl Perrymu v únoru 2019, že USA by mohly pomoci diverzifikovat maďarský energetický trh (to znamená přejít na více zdrojů). Podle maďarského ministra mohl Washington pomoci povzbuzením ExxonMobilu, aby postoupil vpřed s rozvojem rumunského naleziště plynu v Černém moři, protože tento proces byl zjevně zastaven.

Zajímavé je, že podle Napi.hu Szijjártó v té době věděl, že plynovod z Černého moře do Maďarska budují sami Rumuni, a dokonce provedl další investici z vlastních zdrojů Rumunska, které využilo propojení obou zemí z hlediska plyn.udělal to obousměrné.

V dnešní době je tak možné přepravovat plyn z Rumunska do Maďarska a naopak mezi oběma zeměmi, ačkoli jeho skutečná kapacita je 1,5 miliardy metrů krychlových ročně, vysvětlil Holoda pro 24.hu.

V roce 2019 Szijjártó ještě nemluvil o tom, že Maďarsko postaví ropovod v Rumunsku. Stejně jako nestavěl ani sám, ani společně s Rumuny

dodal Holoda.

Tehdy byl dokonce i premiér Viktor Orbán nadšený projektem Exxon, těžbou plynu v Černém moři a dokonce i maďarská vláda byla z rumunského plynu tak úzkostlivá, že se pokusila vyvézt energii, na kterou se ani nemyslelo! Na konci soutěže se do čela dostaly tři maďarské společnosti. Orbán tehdy řekl: „Během několika sekund se tam dostaneme, abychom podepsali dohodu, která Maďarsku umožní dovážet více než čtyři miliardy kubíků plynu z Rumunska po dobu příštích 15 let.“

Premiér také dodal: „Od roku 2021-22 budeme v nové situaci, takže mohu s dostatečnou skromností, ale s radostí oznámit, že éra ruského plynárenského monopolu v Maďarsku končí.“

Orbánovo prohlášení vyvolalo v Rumunsku pobouření. Bukurešťské ministerstvo zahraničí vyvrátilo prohlášení maďarského premiéra v prohlášení. Jak Népszava , tak Magyar Nemzet v té době uvedly, že Bukurešť prohlásila, že „s maďarskou stranou nebyla podepsána žádná dohoda o novém energetickém projektu a společnosti v jedné zemi nemohou uzavřít kontrakt na celé množství plynu vytěženého v Černém moři prostřednictvím dvě země.“

Nyní, v březnu 2022, Holoda řekl 24.hu: „Očekávání maďarské vlády kolem roku 2018, že celkem čtyři miliardy kubíků rumunské produkce plynu by mohly vyřešit potřeby Maďarska, byla nereálná.“ Roční spotřeba plynu maďarského obyvatelstva a veřejných služeb (tzv. skupina univerzálních služeb) je skutečně takového rozsahu (celková domácí spotřeba je 9,3–9,8 miliardy metrů krychlových ročně), ale je nepředstavitelné, že by si Rumuni udrželi nic ze všeho vytěženého plynu. Obchodníci s plynem (ať už maďarští nebo zahraniční) navíc mohou prodávat i to, co se děje v Maďarsku – například na společném evropském trhu s plynem, kde za to dostanou lepší cenu.

Nejnovější rumunské zprávy to také potvrzují: projekt Neptun Deep dostal nový impuls v důsledku nárůstu rusko-ukrajinského napětí na konci loňského roku.V lednu tohoto roku oznámila Bukurešť novelu offshore zákona z roku 2018. Ale také se ukázalo, že 40 procent plynu vytěženého v Černém moři by stejně zůstalo zachováno. To znamená, že by Rumuni prodali až 2,4 miliardy metrů krychlových – pokud těžbu vůbec povolí. Jinými slovy, o čtyřech miliardách krychlových metrů odpovídajících roční spotřebě maďarského obyvatelstva nemůže být řeč.

Rumuni podle Holody vnímají své domácí zdroje plynu jako jakousi zlatou rezervu a i v rozporu s unijními předpisy po mnoho desetiletí brání jejich prodeji do zahraničí. V roce 2012 Holoda jako státní tajemník jednal s rumunským státním tajemníkem o plynovém poli Neptun Deep. Ani tehdy nechápal, proč se nezmění legislativa, která brání začlenění vývozu zemního plynu vyrobeného v Rumunsku ze země do mezinárodního obchodu s plynem. To je faktor, který podle jeho názoru ve skutečnosti brání hospodářskému využívání populací v hloubkách pod 900–1000 metrů pod hladinou moře.

Holoda se do projektu zapojil už kolem roku 2008, kdy ještě vedl Molova eurasijského výzkumu a výroby. V té době se Rumuni obraceli na maďarskou ropnou společnost s myšlenkou společného průzkumu a těžby, ale kvůli zuřící světové hospodářské krizi v roce 2008 Mol nešel do vysoce rizikového, ale dnes již osvědčeného velkého- zvětšit pobřežní průzkum uhlovodíků z důvodů úspory nákladů.