Evropský průmysl, včetně celého jeho automobilového sektoru, se omezuje na potápění kvůli nedostatku dostatečných dodávek polovodičů, elektronických součástek, pro které má Asie trh. Evropský komisař Thierry Breton dlouhodobě usiluje o to, aby starý kontinent posílil své výrobní kapacity. Zahraniční investice však do Evropy přicházejí pomalu. Thierry Breton dokonce zmiňuje schopnost Evropy „zapojit se do mocenských vztahů“.

Polovodiče jsou elektronické „čipy“, které tvoří mozek a nervový systém všech moderních objektů. Od hodinek po letadla, včetně smartphonů, aut a továrních robotů. Od roku 1989 dodnes klesl podíl Evropy na celosvětové výrobě čipů ze 44 % na… 9 %. Spojené státy utrpěly téměř stejný pokles. Asie převzala moc. S omezeními, nárůstem prodeje digitálních produktů a poté náhlým oživením způsobuje nedostatek čipů hrozivé otřesy ve čtvrtině evropských továren, včetně celého automobilového průmyslu.V posledních měsících o desítky miliard výrobci čipů Texas Instrument, Intel, TSMC a Samsung znásobili oznámení o nových továrnách v Japonsku, Jižní Koreji a Spojených státech. V Evropě se od továrny vytvořené společností Intel v Irsku v roce 1989 stalo jen málo, s výjimkou továrny, kterou Bosch slavnostně otevřel v červnu v Drážďanech (Německo). Intel slibuje investice v Evropě, ale štve Brusel, aby zvýšil podíly mezi státy. Francie vyzdvihuje kvalitu svého ekosystému, soustředěného v Grenoblu, s laboratořemi CEA-Leti, továrnami Soitec a STMicroelectronics.

Projekty továren na výrobu polovodičů se množí po celém světě, ale ne v Evropě. Kde jsme ?

Pracoval jsem na tom od prvního dne svého mandátu, dlouho před současným nedostatkem.

S rozvojem elektrických vozidel, internetu věcí, 5G a edge-computingu vzroste globální trh ze současných 500 miliard dolarů na 1 000 miliard v roce 2030. Aby byla uspokojena poptávka, která se zdvojnásobí, musí se zdvojnásobit počet továren.

Dnes je 80 % světové výroby polovodičů omezeno v okruhu 2000 km kolem Tchaj-wanu, na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, kolem Šanghaje, v Japonsku.

To vysvětluje, proč světoví výrobci zvyšují investice a chtějí diverzifikovat své výrobní oblasti, a to nejen ve Spojených státech. Se všemi herci jsem v kontaktu. Některé z těchto budoucích „megafabů“ by měly spatřit světlo světa na evropské půdě.

Co dělá Komise pro to, aby přilákala takové továrny, zejména ty společnosti Intel?

Dokončujeme legislativní text, „zákon o čipech“ (1), který umožní definovat strategii evropské autonomie v této oblasti a přizpůsobit pravidla státní podpory, aby byl náš kontinent konkurenceschopný, kromě Významný projekt společného evropského zájmu (IPCEI) byl zahájen v létě. Americký Intel oznámil záměr investovat v Evropě. Ostatní projekty jsou stejně pokročilé, ne-li více.

Nemůže se Evropa stát soběstačná v oblasti polovodičů sama?

Má úspěšné společnosti, jako jsou Infineon, NXP, Bosch, STMicroelectronics. Ale projekty, o kterých mluvíme, se týkají technologií umožňujících extrémně jemné rytiny, pod 7 nanometrů (nm), při 5 nm nebo dokonce 2 nm, zatímco naše společnosti spíše gravírují nad 30 nm. Právě proto, že se investice týkají převratných technologií, může Evropa uvažovat o financování z veřejného a soukromého sektoru pro tyto nové „mega-fabriky“, které budou přínosem pro naše subdodavatele, naše studenty a náš výzkum.

Má Francie šanci?

Excelence francouzského akademického výzkumu, zejména prostřednictvím CEA-Leti, kvalita infrastruktur a výhoda bezuhlíkové a atraktivní elektřiny objektivně činí z Francie vážného kandidáta.

A konečně, není evropský průmysl závislý na dobré vůli několika velkých amerických a asijských skupin?

Ne. Realita je taková, že globální hodnotový řetězec polovodičů je zcela závislý na Evropě. Počínaje výzkumem a vývojem. Většina výzkumu se provádí v Evropě, a to pro americké i asijské společnosti.

Právě v Evropě, v tomto případě v Nizozemsku, sídlí ASML, světový lídr v oblasti superrobotů, kteří vybavují závody na výrobu polovodičů. Tyto extrémně sofistikované stroje mají hodnotu mezi 200 a 500 miliony eur. Musíte je vědět, jak je postavit, zajistit jejich údržbu, přizpůsobit je. Pokud by se Evropa rozhodla přestat jej vyvážet, nemohly by se na světě stavět další továrny na polovodiče.

Má tedy Evropa prostředky k vyjednávání s polovodičovými giganty?

Nikdo plně nerozumí hodnotovému řetězci polovodičů. Tváří v tvář riziku přerušení části tohoto řetězce kvůli pandemii nebo geopolitice musíte být schopni zapojit se do mocenských vztahů.

To jsme udělali s vakcínami. Měli jsme nejlepší spojenectví s americkými laboratořemi. Spojené státy se rozhodly zablokovat jeho vývoz, dokud nedosáhnou stádní imunity. Díky tomu, že jsme se vybavili podobným nástrojem ke kontrole našeho vývozu zde v Evropě, jsme byli schopni znovu otevřít obchod. Toto je svět, ve kterém žijeme. Evropa se nesnaží repatriovat výrobu všeho, co potřebuje. Není protekcionistka. Ale není naivní. V rámci našich aliancí musíme být vždy schopni prosadit své silné stránky a své zájmy.

Nepochází další hrozba z těchto materiálů, částečně kontrolovaných Čínou?

„Zákon o čipech“, který připravujeme, počítá zejména se zabezpečením našich dodávek. Také Evropa má geologické zdroje, například v lithiu a dalších vzácných kovech, které lze využívat udržitelným způsobem. V souladu s těmito hodnotami také rozvíjíme externí partnerství s Kanadou, Chile a africkými zeměmi. Evropa je také velmi pokročilá, pokud jde o povinnost recyklace, zejména pokud jde o součásti baterií.

Pokud jde o Čínu, je významným obchodním partnerem. Stejně jako je Evropa velmi velký trh, bez kterého se Čína neobejde.

Tváří v tvář nové variantě Covid-19, jaký je nejlepší postoj v Evropě, aby se předešlo nové ekonomické krizi?

Nejprve se nechte masivně očkovat. Evropská unie je z hlediska očkování prvním kontinentem na světě. 75 % jeho populace je očkováno. Ale 65 milionů lidí ještě není.

Virus není vymýcen, musíme s ním žít. Digitální certifikáty, pokud neodhalují citlivé osobní údaje, přispěly k oživení hospodářského a společenského života.

V Evropě máme proces, kdy všechny státy mají možnost sekvenovat nové varianty, jakmile se objeví, a ověřit účinnost vakcín. K dnešnímu dni se to zdá být případ varianty Omicron. V případě potřeby jsme připraveni na průmyslové úrovni provést nezbytné úpravy posilovacích dávek vakcín.

Připomínám, že smlouvy podepsané s dodavateli messenger RNA vakcín je zavazují dodat během 2 až 3 měsíců vakcínu přizpůsobenou vzhledu varianty. V tuto chvíli se to nezdá být nutné.

Evropa má nyní výrobní kapacitu 300 milionů dávek měsíčně. Je to první kontinent, který vyrábí messenger RNA vakcíny proti Covidu na planetě. Během jednoho měsíce tak může poskytnout třetí dávku všem dospělým Evropanům.

Co si myslíte o hypotéze povinného očkování?

Tyto druhy rozhodnutí se přijímají na úrovni každého členského státu.

Na evropské úrovni je důležité připomenout, že Evropská léková agentura doporučila třetí dávku všem dospělým, kteří byli očkováni před šesti měsíci.

Nedávno jsem navštívil Bulharsko, Rumunsko a Slovensko, kde je proočkovanost nejnižší, abych povzbudil úřady těchto tří zemí k výraznému zintenzivnění očkovací kampaně.

Nedávné tragické ztroskotání lodi v Lamanšském průlivu nám připomnělo, že chudoba a války jsou příčinou příliš mnoha tragédií způsobených migrací. Co dělá Evropská unie pro omezení ekonomických příčin této migrace?

Vzhledem k tomu, že připomínáte tuto tragédii, dovolte mi nejprve připomenout svou oddanost plnému respektování pravidel a mezinárodních úmluv týkajících se přijímání migrantů. Je hrdostí a povinností Evropy respektovat je. Mnohé z těchto migračních jevů jsou samozřejmě vyvolány ekonomickými důvody.

Co se mě týče, mluvil bych konkrétněji o Africe, kterou dobře znám, na níž jsem velmi závislý a která čelí nesmírné výzvě z hlediska demografie. V roce 2050 počítejte s tím, že 40 procent obyvatel planety bude tvořit Afričan. Evropská unie se snaží pomoci zejména Africe zajistit pracovní podmínky na africké půdě všem jejím obyvatelům.

To bude předmětem evropsko-afrického summitu, který se bude konat za francouzského předsednictví EU na začátku roku 2022.

V oblastech, za které zodpovídám, aktivně hájím projekt družicové konstelace, zejména na nízké oběžné dráze Sever-Jih.

Tyto satelity nejprve zaručí bezpečnost vládních nebo mezivládních komunikací. Jak jsme viděli během krize Covid, pozemní síť je křehká. Nejen, že by mohl být přetížen, ale v případě kybernetického útoku musí být schopen těžit z redundance satelitů.

Tyto konstelace kromě pokrytí nepropojených oblastí v Evropě poskytnou také plnou konektivitu na celý africký kontinent. Všem jeho obyvatelům to umožní přístup k digitálním službám, využití tohoto informačního prostoru, který vytváří hodnotu a je faktorem inovací. Evropská unie a členské státy budou hlavními financovateli tohoto projektu. Už jsou pro rozvoj v Africe.

Jaký je váš názor na Quirinalskou smlouvu, která byla právě podepsána v Římě mezi Francií a Itálií?

Prvním praktickým vedlejším produktem byl například podpis dohody o vesmírné spolupráci.

Dvoustranné dohody, jako je ta mezi Francií a Itálií, jsou vždy vítány, i když nemohou nahradit evropskou spolupráci. Vesmírná dohoda už existuje například mezi Německem a Francií. Musí se však zapojit všechny členské státy, a proto Komise zahájila evropskou alianci pro odpalovací zařízení družic. Jde o to, co nejlépe rozdělit činnosti nejen mezi Německo, Itálii a Francii, možná také Španělsko a Portugalsko, ale také nutně všechny ostatní členské státy. To je velmi dobrá věc, protože je třeba mít na paměti, že máme evropskou vesmírnou politiku s rozpočtem 16 miliard eur na období 2021–2027.

Co si myslíte o současných manévrech mezi evropskými státy v obranném průmyslu, například ve spisech nových letadel a tanků budoucnosti? A jaká je role Evropského obranného fondu?

Bez společných evropských schopností není možná evropská obrana. Musíme proto sladit a spojit naše výrobní kapacity pro letadla, tanky, drony, rakety atd. To je celý význam „evropského strategického kompasu“, který se v současnosti vyvíjí.

To je také celý účel Evropského obranného fondu, za který zodpovídám a který se snaží financovat určitý počet symbolických „vlajkových“ projektů, posílit toto úsilí o spojení našich schopností, které má několik členských států a řada podniků všech velikostí.

Pochopíte, že mně jako takovému nepřísluší komentovat nejnovější průmyslové dohody mezi soukromými skupinami. Účelem fondu je podporovat průmyslovou spolupráci, stejně jako u tanků a bojových letadel, které jsou naprosto nezbytné pro jakoukoli evropskou obranu.