Nedostatek polovodičů: Evropa je připravena nastolit rovnováhu sil, ujišťuje Thierry Breton

Evropský průmysl, včetně celého jeho automobilového sektoru, se omezuje na potápění kvůli nedostatku dostatečných dodávek polovodičů, elektronických součástek, pro které má Asie trh. Evropský komisař Thierry Breton dlouhodobě usiluje o to, aby starý kontinent posílil své výrobní kapacity. Zahraniční investice však do Evropy přicházejí pomalu. Thierry Breton dokonce zmiňuje schopnost Evropy „zapojit se do mocenských vztahů“.

Thierry Breton, bývalý ministr hospodářství a financí, bývalý prezident Thomson a France Telecom, je evropský komisař odpovědný za průmyslovou politiku, vnitřní trh, digitál, obranu a vesmír.
Thierry Breton, bývalý ministr hospodářství a financí, bývalý prezident Thomson a France Telecom, je evropský komisař odpovědný za průmyslovou politiku, vnitřní trh, digitál, obranu a vesmír.

Polovodiče jsou elektronické „čipy“, které tvoří mozek a nervový systém všech moderních objektů. Od hodinek po letadla, včetně smartphonů, aut a továrních robotů. Od roku 1989 dodnes klesl podíl Evropy na celosvětové výrobě čipů ze 44 % na… 9 %. Spojené státy utrpěly téměř stejný pokles. Asie převzala moc. S omezeními, nárůstem prodeje digitálních produktů a poté náhlým oživením způsobuje nedostatek čipů hrozivé otřesy ve čtvrtině evropských továren, včetně celého automobilového průmyslu.V posledních měsících o desítky miliard výrobci čipů Texas Instrument, Intel, TSMC a Samsung znásobili oznámení o nových továrnách v Japonsku, Jižní Koreji a Spojených státech. V Evropě se od továrny vytvořené společností Intel v Irsku v roce 1989 stalo jen málo, s výjimkou továrny, kterou Bosch slavnostně otevřel v červnu v Drážďanech (Německo). Intel slibuje investice v Evropě, ale štve Brusel, aby zvýšil podíly mezi státy. Francie vyzdvihuje kvalitu svého ekosystému, soustředěného v Grenoblu, s laboratořemi CEA-Leti, továrnami Soitec a STMicroelectronics.

Projekty továren na výrobu polovodičů se množí po celém světě, ale ne v Evropě. Kde jsme ?

Pracoval jsem na tom od prvního dne svého mandátu, dlouho před současným nedostatkem.

S rozvojem elektrických vozidel, internetu věcí, 5G a edge-computingu vzroste globální trh ze současných 500 miliard dolarů na 1 000 miliard v roce 2030. Aby byla uspokojena poptávka, která se zdvojnásobí, musí se zdvojnásobit počet továren.

Dnes je 80 % světové výroby polovodičů omezeno v okruhu 2000 km kolem Tchaj-wanu, na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, kolem Šanghaje, v Japonsku.

To vysvětluje, proč světoví výrobci zvyšují investice a chtějí diverzifikovat své výrobní oblasti, a to nejen ve Spojených státech. Se všemi herci jsem v kontaktu. Některé z těchto budoucích „megafabů“ by měly spatřit světlo světa na evropské půdě.

Co dělá Komise pro to, aby přilákala takové továrny, zejména ty společnosti Intel?

Dokončujeme legislativní text, „zákon o čipech“ (1), který umožní definovat strategii evropské autonomie v této oblasti a přizpůsobit pravidla státní podpory, aby byl náš kontinent konkurenceschopný, kromě Významný projekt společného evropského zájmu (IPCEI) byl zahájen v létě. Americký Intel oznámil záměr investovat v Evropě. Ostatní projekty jsou stejně pokročilé, ne-li více.

Nemůže se Evropa stát soběstačná v oblasti polovodičů sama?

Má úspěšné společnosti, jako jsou Infineon, NXP, Bosch, STMicroelectronics. Ale projekty, o kterých mluvíme, se týkají technologií umožňujících extrémně jemné rytiny, pod 7 nanometrů (nm), při 5 nm nebo dokonce 2 nm, zatímco naše společnosti spíše gravírují nad 30 nm. Právě proto, že se investice týkají převratných technologií, může Evropa uvažovat o financování z veřejného a soukromého sektoru pro tyto nové „mega-fabriky“, které budou přínosem pro naše subdodavatele, naše studenty a náš výzkum.

Má Francie šanci?

Excelence francouzského akademického výzkumu, zejména prostřednictvím CEA-Leti, kvalita infrastruktur a výhoda bezuhlíkové a atraktivní elektřiny objektivně činí z Francie vážného kandidáta.

A konečně, není evropský průmysl závislý na dobré vůli několika velkých amerických a asijských skupin?

Ne. Realita je taková, že globální hodnotový řetězec polovodičů je zcela závislý na Evropě. Počínaje výzkumem a vývojem. Většina výzkumu se provádí v Evropě, a to pro americké i asijské společnosti.

Právě v Evropě, v tomto případě v Nizozemsku, sídlí ASML, světový lídr v oblasti superrobotů, kteří vybavují závody na výrobu polovodičů. Tyto extrémně sofistikované stroje mají hodnotu mezi 200 a 500 miliony eur. Musíte je vědět, jak je postavit, zajistit jejich údržbu, přizpůsobit je. Pokud by se Evropa rozhodla přestat jej vyvážet, nemohly by se na světě stavět další továrny na polovodiče.

Má tedy Evropa prostředky k vyjednávání s polovodičovými giganty?

Nikdo plně nerozumí hodnotovému řetězci polovodičů. Tváří v tvář riziku přerušení části tohoto řetězce kvůli pandemii nebo geopolitice musíte být schopni zapojit se do mocenských vztahů.

To jsme udělali s vakcínami. Měli jsme nejlepší spojenectví s americkými laboratořemi. Spojené státy se rozhodly zablokovat jeho vývoz, dokud nedosáhnou stádní imunity. Díky tomu, že jsme se vybavili podobným nástrojem ke kontrole našeho vývozu zde v Evropě, jsme byli schopni znovu otevřít obchod. Toto je svět, ve kterém žijeme. Evropa se nesnaží repatriovat výrobu všeho, co potřebuje. Není protekcionistka. Ale není naivní. V rámci našich aliancí musíme být vždy schopni prosadit své silné stránky a své zájmy.

Nepochází další hrozba z těchto materiálů, částečně kontrolovaných Čínou?

„Zákon o čipech“, který připravujeme, počítá zejména se zabezpečením našich dodávek. Také Evropa má geologické zdroje, například v lithiu a dalších vzácných kovech, které lze využívat udržitelným způsobem. V souladu s těmito hodnotami také rozvíjíme externí partnerství s Kanadou, Chile a africkými zeměmi. Evropa je také velmi pokročilá, pokud jde o povinnost recyklace, zejména pokud jde o součásti baterií.

Pokud jde o Čínu, je významným obchodním partnerem. Stejně jako je Evropa velmi velký trh, bez kterého se Čína neobejde.

Tváří v tvář nové variantě Covid-19, jaký je nejlepší postoj v Evropě, aby se předešlo nové ekonomické krizi?

Nejprve se nechte masivně očkovat. Evropská unie je z hlediska očkování prvním kontinentem na světě. 75 % jeho populace je očkováno. Ale 65 milionů lidí ještě není.

Virus není vymýcen, musíme s ním žít. Digitální certifikáty, pokud neodhalují citlivé osobní údaje, přispěly k oživení hospodářského a společenského života.

V Evropě máme proces, kdy všechny státy mají možnost sekvenovat nové varianty, jakmile se objeví, a ověřit účinnost vakcín. K dnešnímu dni se to zdá být případ varianty Omicron. V případě potřeby jsme připraveni na průmyslové úrovni provést nezbytné úpravy posilovacích dávek vakcín.

Připomínám, že smlouvy podepsané s dodavateli messenger RNA vakcín je zavazují dodat během 2 až 3 měsíců vakcínu přizpůsobenou vzhledu varianty. V tuto chvíli se to nezdá být nutné.

Evropa má nyní výrobní kapacitu 300 milionů dávek měsíčně. Je to první kontinent, který vyrábí messenger RNA vakcíny proti Covidu na planetě. Během jednoho měsíce tak může poskytnout třetí dávku všem dospělým Evropanům.

Co si myslíte o hypotéze povinného očkování?

Tyto druhy rozhodnutí se přijímají na úrovni každého členského státu.

Na evropské úrovni je důležité připomenout, že Evropská léková agentura doporučila třetí dávku všem dospělým, kteří byli očkováni před šesti měsíci.

Nedávno jsem navštívil Bulharsko, Rumunsko a Slovensko, kde je proočkovanost nejnižší, abych povzbudil úřady těchto tří zemí k výraznému zintenzivnění očkovací kampaně.

Nedávné tragické ztroskotání lodi v Lamanšském průlivu nám připomnělo, že chudoba a války jsou příčinou příliš mnoha tragédií způsobených migrací. Co dělá Evropská unie pro omezení ekonomických příčin této migrace?

Vzhledem k tomu, že připomínáte tuto tragédii, dovolte mi nejprve připomenout svou oddanost plnému respektování pravidel a mezinárodních úmluv týkajících se přijímání migrantů. Je hrdostí a povinností Evropy respektovat je. Mnohé z těchto migračních jevů jsou samozřejmě vyvolány ekonomickými důvody.

Co se mě týče, mluvil bych konkrétněji o Africe, kterou dobře znám, na níž jsem velmi závislý a která čelí nesmírné výzvě z hlediska demografie. V roce 2050 počítejte s tím, že 40 procent obyvatel planety bude tvořit Afričan. Evropská unie se snaží pomoci zejména Africe zajistit pracovní podmínky na africké půdě všem jejím obyvatelům.

To bude předmětem evropsko-afrického summitu, který se bude konat za francouzského předsednictví EU na začátku roku 2022.

V oblastech, za které zodpovídám, aktivně hájím projekt družicové konstelace, zejména na nízké oběžné dráze Sever-Jih.

Tyto satelity nejprve zaručí bezpečnost vládních nebo mezivládních komunikací. Jak jsme viděli během krize Covid, pozemní síť je křehká. Nejen, že by mohl být přetížen, ale v případě kybernetického útoku musí být schopen těžit z redundance satelitů.

Tyto konstelace kromě pokrytí nepropojených oblastí v Evropě poskytnou také plnou konektivitu na celý africký kontinent. Všem jeho obyvatelům to umožní přístup k digitálním službám, využití tohoto informačního prostoru, který vytváří hodnotu a je faktorem inovací. Evropská unie a členské státy budou hlavními financovateli tohoto projektu. Už jsou pro rozvoj v Africe.

Jaký je váš názor na Quirinalskou smlouvu, která byla právě podepsána v Římě mezi Francií a Itálií?

Prvním praktickým vedlejším produktem byl například podpis dohody o vesmírné spolupráci.

Dvoustranné dohody, jako je ta mezi Francií a Itálií, jsou vždy vítány, i když nemohou nahradit evropskou spolupráci. Vesmírná dohoda už existuje například mezi Německem a Francií. Musí se však zapojit všechny členské státy, a proto Komise zahájila evropskou alianci pro odpalovací zařízení družic. Jde o to, co nejlépe rozdělit činnosti nejen mezi Německo, Itálii a Francii, možná také Španělsko a Portugalsko, ale také nutně všechny ostatní členské státy. To je velmi dobrá věc, protože je třeba mít na paměti, že máme evropskou vesmírnou politiku s rozpočtem 16 miliard eur na období 2021–2027.

Co si myslíte o současných manévrech mezi evropskými státy v obranném průmyslu, například ve spisech nových letadel a tanků budoucnosti? A jaká je role Evropského obranného fondu?

Bez společných evropských schopností není možná evropská obrana. Musíme proto sladit a spojit naše výrobní kapacity pro letadla, tanky, drony, rakety atd. To je celý význam „evropského strategického kompasu“, který se v současnosti vyvíjí.

To je také celý účel Evropského obranného fondu, za který zodpovídám a který se snaží financovat určitý počet symbolických „vlajkových“ projektů, posílit toto úsilí o spojení našich schopností, které má několik členských států a řada podniků všech velikostí.

Pochopíte, že mně jako takovému nepřísluší komentovat nejnovější průmyslové dohody mezi soukromými skupinami. Účelem fondu je podporovat průmyslovou spolupráci, stejně jako u tanků a bojových letadel, které jsou naprosto nezbytné pro jakoukoli evropskou obranu.

Brazílie. Prezident Lula odsuzuje „bezprecedentní incidenty v historii“ země

Prezident Lula 6. ledna 2023 v Brasílii
Prezident Lula 6. ledna 2023 v Brasílii

Několik hodin po invazi probolsonarských demonstrantů na mocenská místa v Brasílii promluvil prezident Lula, který před týdnem složil přísahu. Nařídil federální zásah, aby policie mohla zasáhnout a obnovit pořádek

Asi dvě hodiny po invazi probolsonarských demonstrantů v Kongresu, Nejvyšším soudu a prezidentském paláci na mocenská místa promluvil prezident Lula z Araraquary, města ve státě Sao Paulo (jihovýchod), kam tuto neděli cestoval. , 8. ledna 2023. Nařídil federální intervenci ve federálním distriktu, ve státě Brasilia. To ponechává federální policii volnost zasáhnout a obnovit pořádek.

„Všichni lidé budou potrestáni“

Brazilský prezident ujistil, že „všichni odpovědní za tento útok budou nalezeni a potrestáni“, přičemž je nazval „fašistickými vandaly“. „To, co se dnes stalo, nemá v historii země obdoby,“ odsoudil brazilský prezident.

Kolem 16:30 místního času tisíce protestujících proBolsonara, brazilského krajně pravicového exprezidenta, pochodovaly na náměstí Tří mocností v Brasílii. Poté, co byli zadrženi kordonem policie, stovky lidí vstoupily do Kongresu, Nejvyššího soudu a prezidentského paláce. Novináři, zejména AFP , zaznamenali velké škody . Tato epizoda připomíná tu, která se odehrála před dvěma lety téměř na den v Kapitolu ve Washingtonu, kam vtrhli příznivci Donalda Trumpa.

Zdroj: https://www.ouest-france.fr/monde/bresil/bresil-le-president-lula-denonce-des-incidents-sans-precedent-dans-l-histoire-du-pays-736c714e-8f96-11ed-af4b-47da76a71818

Peruánští policejní generálové a další zatčeni při štěpení

Zvolený peruánský prezident Pedro Castillo (R) a viceprezidentka Dina Boluarte zdraví své příznivce během oslavy v ústředí Peru Libre po slavnostním předání pověřovacích listin pro období 2021–2026 v Limě dne 23. července 2021
Zvolený peruánský prezident Pedro Castillo (R) a viceprezidentka Dina Boluarte zdraví své příznivce během oslavy v ústředí Peru Libre po slavnostním předání pověřovacích listin pro období 2021–2026 v Limě dne 23. července 2021

Orgány v Peru v pondělí zadržely tři policejní generály a tři další osoby za údajné zapojení do korupčního případu proti svrženému prezidentovi Pedru Castillovi, uvedlo ministerstvo vnitra.

Šestice podezřelých z účasti na „nepravidelném povyšování“ v policejních silách zasáhla „megaoperace“, uvedlo prohlášení ministerstva.

Tři ze šesti jsou aktivní policejní generálové podezřelí ze schválení povýšení s Castillovým údajným požehnáním výměnou za peníze.

Operace zahrnovala prohlídky v několika městech, včetně dvou domů v Limě bývalého ministra obrany Waltera Ayaly, který je rovněž vyšetřován, uvedlo ministerstvo.

Ayala i Castillo obvinění odmítli.

Bývalý velitel armády, generál Jose Vizcarra, a letectva, Jorge Chaparro, v listopadu tvrdil, že Castillova vláda na ně vyvíjela nátlak, aby povýšili důstojníky, kteří se nekvalifikovali.

Castillo byl zbaven úřadu a zatčen 7. prosince poté, co se pokusil rozpustit parlament, aby vládl dekretem v neúspěšném pokusu o takzvaný sebepřevrat.

Castillo, který byl prezidentem méně než rok a půl, je nyní obviněn ze vzpoury a spiknutí a byl nařízen ve vyšetřovací vazbě po dobu 18 měsíců.

Svržení bývalého učitele venkovské školy a předáka odborů vyvolalo protesty po celé zemi, přičemž peruánský ombudsman pro práva uvedl, že při střetech zahynulo 22 lidí a více než 600 bylo zraněno.

Americký senátor Rand Paul interpeluje ministra vnitra ohledně definice dezinformací

Americký senátor Rand Paul interpeluje ministra vnitra (Homeland Security Secretary), pod jehož gescí měl vzniknout Úřad pro dezinformace. Otitulkovali jsme pro vás část videa.

AMERICKÝ SENÁTOR RAND PAUL
AMERICKÝ SENÁTOR RAND PAUL

Staňte se premium členem: https://jimmydorecomedy.com/join
Navštivte tour: https://jimmydorecomedy.com/tour
Odebírejte novinky emailem:
https://mailchi.mp/jimmydorecomedy/ytlivestreams
Web The Jimmy Dore show: https://jimmydorecomedy.com/

LIVESTREAM & OZNÁMENÍ TOUR:
Odebírejte oznámení emailem:
https://mailchi.mp/jimmydorecomedy/ytlivestreams
Twitter: https://twitter.com/jimmy_dore
Facebook: https://www.facebook.com/JimmyDoreShow
Instagram: https://www.instagram.com/thejimmydoreshow/

SLEDUJTE/POSLOUCHEJTE ZDARMA:
Videa: https://jimmydorecomedy.com/watch

Podcasty: https://jimmydorecomedy.com/podcasts
(Dostupné i na iTunes, Apple Podcasts, Spotify, Google Podcast nebo ve vašem oblíbeném přehrávači podcastů.)

PŘÍSTUP K CELÝM ŽIVÝM PŘENOSŮM A ZÁZNAMŮM:
Staňte se premium členem: https://jimmydorecomedy.com/join

PODPOŘTE THE JIMMY DORE SHOW:
Darujte: https://jimmydorecomedy.com/donate
Oficiální merchandise (Trička, mikiny, čepice, tašky): https://jimmydorecomedy.com/store

 

Německá armáda potřebovala veškerou svou sílu k potlačení povstání ve varšavském ghettu

Před 79 lety, tady v průběhu druhé světové války,16. května 1943, skončilo povstání proti nacistům ve varšavském ghettu. Nacistická Německá armáda okupovala celé Polsko. Povstání ve varšavském ghettu bylo nejvýznamnější židovskou odbojovou akcí druhé světové války. což způsobilo vážnou ztrátu prestiže nacistů.

Zajatí povstalci ve varšavském ghettu
Zajatí povstalci ve varšavském ghettu

V září 1939 nacistická německá armáda během pár týdnů obsadila Polsko, jehož západní a severní území byla připojena ke Třetí říši. V centrálních oblastech byl vytvořen guvernorát, kam byli přesídleni Poláci a Židé, ti posledně jmenovaní v ghettech zřízených ve městech.

Největší evropské ghetto bylo založeno v říjnu 1940 ve Varšavě. Na ploše 307 hektarů – která byla obehnána tři metry vysokou zdí s metrovým ostnatým drátem – se tísnilo půl milionu lidí, v jedné místnosti žilo až 20 lidí.

Bylo málo vody, elektřiny a paliva a epidemie byly běžné. Oficiální příděl hlavy se rovnal 184 kaloriím na den, takže rodiny často schovávaly mrtvoly, aby dostaly mizerný příděl jídla. Mezi lednem 1941 a červencem 1942 zemřelo hlady nebo zahynulo na nemoci 75 000 Židů, mrtvoly ležící na ulicích.

Němci ghetto hlídali zvenčí, vnitřní pořádek zajišťovala židovská policie, která však organizovala pouze hony a hledala skrytý majetek lidí. Zatímco většina pouze vegetovala, „aristokracie“ ghetta tvořená pašeráky a kováři vydělávala obrovské sumy.

Německý nacista Jürgen Stroop kontroluje své Německé vojáky
Německý nacista Jürgen Stroop kontroluje své Německé vojáky

Pokyny Němců plnila Židovská rada (Judenrat) a snažila se učinit život snesitelnějším. Navzdory nelidským podmínkám lidé provozovali bezplatné kuchyně a školy, vydávali noviny a dokonce organizovali koncerty. Ilegální hnutí bylo také organizováno, ale různé trendy dlouho nekoordinovaly jejich činnost.

20. ledna 1942 na berlínské konferenci ve Wansee nacistické vedení rozhodlo o plánovaném a řízeném vyvražďování Židů, cynicky zvaném „Endlösung“. Začala likvidace ghett a deportace jejich obyvatel do táborů smrti.

Vlaky odjížděly z Varšavy denně od 22. července 1942, za tři měsíce přepravily 275 000 lidí, z nichž 254 000 bylo popraveno v plynových komorách Treblinky. Vojáci SS zastřelili v ulicích ghetta šest tisíc lidí a stovky, včetně předsedy Judenratu Adama Cziernakowa, spáchaly sebevraždu. Když byly deportace na podzim zastaveny, zůstalo ve varšavském ghettu sotva 60 000 Židů.

Vlastní vedení židovské komunity postupně přešlo do rukou ilegálních organizací (Antifašistický blok, Bund, Polská strana práce, Poalej Syjon aj.) 1. prosince 1942 vznikla jednotná vojenská organizace odboje Židovský bojový svaz (ŻOB) pod vedením Mordechaje Anielewicze, Marka Edelmana a dalších a Židovský koordinační výbor, který koordinoval mezi jednotlivými skupinami.

Zatčení Židé ve varšavském ghettu
Zatčení Židé ve varšavském ghettu

Pod kontrolou ŻOB cca. Patřila 750-800 ozbrojeným mužům a navázala styky s různými organizacemi polského odboje, jejich heslem se stalo: „Nechceme si zachránit život, ale svou důstojnost“. Odbojáři stavěli bunkry a tunely a organizovali vojenský výcvik.

První vážná zkouška bojové síly se odehrála na začátku roku 1943: 18. ledna pronikly jednotky SS do ghetta, aby odvezly 16 000 dělníků do Lublinu. ŻOB šly do bitvy, a ačkoli šest tisíc z nich nakonec Němci zajali, organizovaný ozbrojený odpor měl po Varšavě velký ohlas. V březnu až dubnu bylo varšavské ghetto v podstatě pod kontrolou ŻOB.

Ráno 19. dubna 1943 začali Němci s likvidací ghetta. V operaci vedené generálem Jürgenem Stroopem odrazili obránci první útok a vystřelili dva tanky.

Němci pak systematicky ničili ghetto, domy byly rozstříleny z děl, ale obránci zmizeli v tunelech a objevili se v jiné budově. Nacisté se stěhovali od domu k domu, od bunkru k bunkru, vypalovali budovy, vyhazovali bunkry do povětří, až se nakonec celé ghetto proměnilo v moře plamenů a gigantický hřbitov.

Nacističtí kolaboranti střeží těla padlých Židů
Nacističtí kolaboranti střeží těla padlých Židů

Velitelství ŻOB se jim podařilo obklíčit 7. května a poté, co se jim nepodařilo proniknout, použili plyn. Vůdci povstání spáchali sebevraždu, některým se ale podařilo uniknout tunelem, který do té doby zůstal skrytý. Od 10. května docházelo pouze k „zaběhnutým bitvám“, povstání skončilo 16. května, kdy nacisté jako symbol svého vítězství vyhodili do povětří synagogu, ale sporadické střety pokračovaly ještě týdny.

Povstání ve varšavském ghettu bylo nejvýznamnější židovskou odbojovou akcí druhé světové války. světové války, což způsobilo vážnou ztrátu prestiže nacistů. Během 29 dnů bojů čelilo několik stovek povstalců tisícům útočníků, kteří byli ve velké přesile zbraní.

Podle Stroopovy zprávy zaslané do Berlína bylo během povstání zabito sedm tisíc Židů, 56 tisíc bylo zajato a 632 bunkrů bylo zničeno. Přeživší Židé byli posláni do koncentračních táborů a táborů nucených prací a válku přežilo jen několik.