O tom, jak může i jedno slovo změnit výhled na celou situaci ve světě, nebo, kdo ve skutečnosti ovládá trh a vývoj na finančních trzích ve světě.

Na úvod by bylo možná dobré ve zkratce nastínit situaci, jaká momentálně panuje na finančních trzích a co se očekává v nejbližších měsících. V Evropě byl v březnu spuštěn program kvantitativního uvolňování, což vlastně znamená, že Evropská centrální banka nakupuje státní dluhopisy zemí Eurozóny a snaží se tak „nalít“ do ekonomiky více peněz na stimulaci hospodářského růstu a hlavně na vyvolání mírné inflace. Jelikož úrokové sazby ECB již neměla kam níže posunout, jedná se o krok, který by teoreticky mohl Eurozóně pomoci. Otázkou je, zda takové opatření, nemělo přijít dříve. Pointou však je, že toto rozhodnutí záviselo na jedné instituce – Evropské centrální banky.

ecbrates
ECB – VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB

V USA je situace zcela opačná. Úrokové sazby jsou na nejnižších možných úrovních již od konce roku 2008. Byly spuštěny několik programů kvantitativního uvolňování, které měly pomoci překonat krizi a které jsou již v současnosti zastaveny. V USA to vypadá momentálně tak, že krize byla překonána a americká centrální banka Fed by měla postupně přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. A právě na jakýkoliv náznak data, kdy se tak stane, čekají obchodníci na celém světě. V nadnesený významu se dá říci, že celý finanční svět čeká na vyjádření deseti hlavních představitelů americké centrální banky.

fed
FED – VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB

Včera byla na programu událost, která se opakuje každých šest týdnů. FOMC (Federal Open Market Committee) je událost, při níž je zveřejněn dokument ze zasedání hlavních představitelů Fedu. V tomto dokumentu je v podstatě shrnuje aktuální pohled na vývoj ekonomické situace v USA a také očekávání do nejbližší budoucnosti. Obchodníci po celém světě v něm hledají nějakou informace a náznak ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. A protože právě v tomto období se očekává, že FED přistoupí k jejich zvýšení, obchodníci s ještě větším napětím studují tuto zápis.

Včerejší zveřejněné vyjádření byly sice mírným zklamáním, ale malý náznak informace v nich byl. A to konkrétně v jednom slově. Srovnání uvedu v angličtině a dále ho vysvětlím.

FOMC v červnu: „The Committee anticipates that it will be appropriate to raise the target range for the federal funds rate when it has seen further improvement in the labor market“

FOMC včera: „The Committee anticipates that it will be appropriate to raise the target range for the federal funds rate when it has seen some further improvement in the labor market“

Zatímco v červnu bylo zřejmé, že FED přistoupí ke zvýšení sazeb až když bude jasné zlepšení na trhu práce, včera se zápis pozměnil v tom smyslu, že FED přistoupí ke zvýšení sazeb, když bude jasné další zlepšení na trhu práce. Z toho vyplývá, že situace na trhu práce je lepší a že se už jen čeká na několik dalších makroekonomických údajů, které potvrdí pozitivní vývoj. Můžeme tak očekávat, že srpnové makroekonomické údaje budou opravdu ostře sledovány a trh bude na ně výrazněji reagovat.

I když včerejší FOMC nepřineslo až tak mnoho vzruchu, a na jasnější informace si budeme muset ještě počkat, je jasné, kdo ve skutečnosti ovládá finanční trhy. Jsou to centrální banky. Opravdu každé vyjádření čelních představitelů ECB, FEDu, ale i jiných centrálních bank je ostře sledované a trhy na to reagují. V dalším dokumentu může být již jasně určen datum zvýšení úrokových sazeb a tehdy se mohou začít dít opravdu velké věci.

Zkusím si na závěr zaspekuloval, co se na trzích bude odehrávat, když FED už reálné zvýší úrokové sazby. Na měnových trzích by mělo dojít k posílení amerického dolaru. Pro naše euro to bude znamenat, že hodnota eura vůči dolaru poklesne. Euro samozřejmě klesá prioritně z jiných důvodů (kvantitativní uvolňování ECB, horší ekonomické ukazatele, napětí v Řecku). Každopádně kurz EUR / USD by se mohl podívat až k paritě 1: 1. Nižší kurz eura by mohl pomoci exportu zemím Eurozóny. Naopak vyšší kurz amerického dolaru by mohl oslabit export USA. Nicméně USA je velká ekonomika a nezávisí až tak od exportu, takže měnové pohyby, způsobené zvýšením úrokových sazeb, by nemusely mít až takový zásadní vliv.

Zajímavější by to mohlo být na akciových trzích. Akcie rostou od konce roku 2008. Výrazný býčí trh tak trvá již sedm let. Akcie v tomto období rostly hlavně proto, že centrální banky pumpovali peníze do ekonomiky. I když nemůžeme zcela jednoznačně tvrdit, že na akciových trzích je v současnosti bublina, dlouhodobý nepřerušený růst je opravdu výrazný a dříve či později bude muset přijít nějaká korekce. Spouštěčem může být právě rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb. Netvrdím, že se tak určitě stane, ale jelikož akcie jsou nafouknuté a příliv peněz do ekonomiky bude nižší, mohlo by to znamenat pokles cen akcií. Pokles cen akcií má však další důsledky a reálně se dotkne velkého počtu Čechů. Do akcií totiž investují například akciové fondy při důchodovém spoření. Prakticky každý, kdo nějakým způsobem investuje na akciových trzích, může čekat pokles v hodnotě svého portfolia. Jak nás však již historie naučila, i velké poklesy na akciových trzích, byly vždy v průběhu dalšího období vymazány.

Poplatky spojené s hypotečním úvěrem

Zvýšení úrokových sazeb bude mít automatický vliv na ceny dluhopisů. Už emitované dluhopisy s pevným úročením poklesnou na ceně. Na druhé straně, nově emitované dluhopisy s vyšším kuponem se opět mohou stát o něco málo výnosnější, ovšem tím, že úrokové sazby budou i v dalším období růst, budou i tyto dluhopisy vystavené poklesu na jejich ceně.

Hypotéka pro mladé se státním příspěvkem

Jednoznačně nejočekávanější, ovšem nejtěžší předvídatelný, bude vývoj reálné ekonomiky v USA (inflace, mzdy, podnikatelský sektor apod.). Zvýšení úrokových sazeb totiž podle standardní ekonomické teorie znamená, že centrální banka se snaží tlumit přehřívající se ekonomiku. Jinými slovy, snaží se tlumit vysokou inflaci. Vysoká inflace, však v současnosti není. Naopak jsme v období, kdy ceny nerostou, nebo rostou jen minimálně. Z tohoto pohledu není moc co tlumit a zvýšení sazeb může přinést ještě nižší inflaci, která pro pozitivní ekonomický vývoj určitě není ideální.

Jak zvolit správnou splatnost hypotéky?

Myslím, že je jasné, že období po zvýšení úrokových sazeb bude velmi zajímavé a já sám jsem zvědav, kam to povede. Vývoj v USA bude zajímavé sledovat iz toho důvodu, že podobný scénář bude později čekat i Evropu.