Katedra pecí a teplotechniky (původně Katedra pecí a hutní energetiky)

Katedra pecí a teplotechniky (původně Katedra pecí a hutní energetiky) vznikla v dubnu 1954. V době svého vzniku katedra nebyla specializovaná a zajišťovala výuku tepelné techniky a pecí. Její zakladatel prof. Ing. Svatopluk Černoch, CSc. perspektivní předpokládal nutnost specializace katedry, která vychovávala inženýrů – specialistů pro tepelnou techniku ​​a stavbu pecí ve všech průmyslových odvětvích.

Prof. Ing. Svatopluk Černoch, CSc. zastával funkci vedoucího katedry od roku 1954 do roku 1964. V období od roku 1964 do roku 1971 zastával funkci vedoucího katedry Doc. Ing. Imrich Repiský, CSc. Od roku 1971 do roku 1986 vedl katedru Doc. Ing. Milan Míček, CSc.

Ve školním roce 1968 – 1969 bylo na katedře zřízeno studijní zaměření Průmyslové pece. V roce 1977 bylo toto zaměření rozšířeno o zaměření Plynárenství.

V roce 1980 byla katedra přejmenována na Katedru tepelné energetiky s ohledem na její předpokládané perspektivní zaměření v souvislosti s přípravou medziodboru Tepelná energetika. V letech 1986 – 1992 byl vedoucím katedry Doc. Ing. Dušan Holoubek, CSc. a od roku 1992 je vedoucím katedry Doc. Ing. Augustin Varga CSc.

V roce 1993 byl změněn název katedry na Katedru pecí a teplotechniky. Ve školním roce 2000 – 2001 došlo na katedře ke změně názvu oboru na obor Energetické inženýrství. V rámci tohoto oboru mohou studenti získat odborné znalosti ve dvou specializacích: Tepelná energetika a Doprava a vyžití plynu.

logistika začala nabývat na významu na přelomu 70. a 80. let

V oblasti dopravy začala logistika nabývat na významu na přelomu 70. a 80. let, kdy došlo k deregulaci dopravního průmyslu. Nastal nárůst konkurence v rámci jednotlivých druhů doprav a mezi druhy navzájem. Přepravci získali více možností dopravy, stali se pružnější a konkurenceschopnější. Doprava jako taková zajišťuje přesun výrobků v prostoru, z místa výroby do místa spotřeby, a zvyšuje tak jejich hodnotu. Dále pak ovlivňuje rychlost a spolehlivost, s jakou se tento přesun uskuteční. Včasné a kvalitní dodání výrobků zvyšuje přidanou hodnotu pro zákazníka a tím i úroveň zákaznického servisu. Náklady spojené s přepravou jsou ale jedny z největších v logistice často se významnou měrou podílejí na ceně výrobků.

Zajišťování požadované úrovně zákaznického servisu je významnou součástí logistického řízení. Dopady přepravy na zákaznický servis jsou jedny z nejdůležitějších. Přepravní servis musí být především spolehlivý, významnou roli hraje doba přepravy a pokrytí trhu. Pro zákazníky je také významná pružnost v poskytování přepravních služeb a řešení ztrát či poškozování. Využití logistiky ve výrobních a obchodních organizacích klade na dopravní firmy, které chtějí logistické služby poskytovat, několik požadavků. Pokud tyto firmy chtějí být na trhu úspěšné, musí se orientovat na logistické potřeby svých zákazníků, jejich výrobní proces, charakter vyráběné produkce apod.

Základním posláním nákladní dopravy je uspokojování přepravních potřeb zákazníků. Hlavními předpoklady spolehlivého fungování dopravy je vytvoření a usměrňování fungujících dopravních systémů v rámci jednotlivých oborů dopravy a koordinovaný rozvoj dopravního systému jako celku. Silniční doprava umožňuje nejširší pokrytí trhu. Její flexibilita je do značné míry dána hustotou silniční sítě. Pro svou univerzálnost většinou nejlépe vyhovuje požadavkům zákazníka, a proto se objem materiálu přepravovaného autodopravci stále zvyšuje [4].

Železniční síť není zdaleka tak hustá jako síť silniční, železniční doprava je omezena na pevně dané trati, a proto nedosahuje pružnost silniční dopravy. Jednou z výhod železniční dopravy je skutečnost, že je levnější než doprava silniční či letecká. Bývá s ní však spojené větší procento ztrát či poškození. Letecká doprava je stále ještě považována za nadstandardní způsob přepravy. Je schopná realizovat nejkratší dobu přepravy, ale vysokými náklady. Bývá využívána pro produkty s vysokou hodnotou, a to právě z důvodů vysoké ceny za přepravu. Poskytovaný servis je relativně spolehlivý. Pod pojem lodní doprava je možné zahrnout dopravu po vnitrozemských vodních cestách, lodní dopravu po jezerech, námořní dopravu a mezinárodní lodní dopravu. Na rozdíl od letecké dopravy, vodní doprava je využívána především pro produkty s nízkou hodnotou, zejména pro hromadné substráty. Použije se v případech, kdy rychlost přepravy není určující. Ze všech druhů dopravy je hlavně nejlevnější. Potrubní doprava je vhodná pro přepravu látek kapalných, plynných, případně takových, které se dají zkapalnit. Nejčastěji se přepravuje zemní plyn, ropné produkty, chemikálie či voda. Tok uvnitř potrubí je sledován a řízen počítačem, potrubí minimalizuje vliv klimatických podmínek na přepravu, téměř nedochází ke ztrátám a poškození. Tento způsob přepravy je spolehlivý a z hlediska nákladů výhodný [4]. Významné postavení v dopravě jako jednoho z komponent oběhového procesu zajímá kombinovaná doprava. Tento způsob dopravy umožňuje využití výhod jednotlivých dopravních oborů.

Podstata zahraničně obchodní politiky

Podstata zahraničně obchodní politiky

Jednotlivé ekonomiky jsou v současnosti vzájemně pospojovány množstvím vazeb. Prostřednictvím mezinárodní dělby práce, výměny informací, měnových vztahů, vědeckotechnického rozvoje a dalších procesů se navzájem ovlivňují.

Každá ekonomika se snaží produkovat takové výrobky a služby, které dokáže vyrobit co s nejnižšími náklady. Dováží zase takové výrobky a služby, které není schopna vyrobit, resp. je dokáže vyrobit s vyššími náklady.

obchodní politika

Obchodní politika reguluje množství a pohyb zboží a služeb, které přecházejí hranice do a ze zahraničí.

V současnosti se využívají 2 typy obchodní politiky:

protekcionistický obchodní politika

liberální obchodní politika
Protekcionistický obchodní politika

Protekcionismus – ochranářství, jde o systém opatření / nástrojů / vybudovaných na ochranu vlastní ekonomiky a jejích zájmů.

Ekonomika uplatňuje protekcionistický politiku na velmi krátkou dobu a to tehdy, když se snaží ochránit slibně se rozvíjející domácí odvětví a tak podpořit zaměstnanost v určitém regionu.

Dlouhodobé používání protekcionistický politiky v ekonomice je neefektivní.

Liberální obchodní politika

LIBERALIZACE – odstranění omezení určitého nebo celého dovozu.

Liberální zahraničně obchodní politika umožňuje volný pohyb zboží a služeb, pracovní síly a kapitálu.

Výhody liberální obchodní politiky:

zvýšení konkurence na domácím trhu

postupné omezování monopolu domácích výrobců

rozšíření sortimentu při uspokojování potřeb

zvyšování efektivnosti výroby

urychlení ekonomického růstu

zvýšení životního standardu

Nedílnou součástí výměny zboží a služeb jsou i peněžní vztahy. Vývoj zboznë peněžních vztahů v mezinárodním obchodě se zkoumá prostřednictvím platební bilance.

Platební bilance zahrnuje obchodní bilanci, která vyjadřuje vztah mezi hodnotou exportu a hodnotou importu zboží za určité období, zpravidla je to 1 rok. Obchodní bilance tvoří jednu složku platební bilance. Rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu tvoří saldo obchodní bilance.

Charakteristika rozvoje zemědělské výroby v Rusku v 17. století

Začátek 17. stol. se dá charakterizovat jako období bezvládí (tzv. Období smutné (1598 – 1613), rusky: Смутное время). Bylo to období bojů. Nařízení o rolnících a nevolníků, zvětšení robotních a jiných povinností vedly k zemědělským povstáním na konci 16. stol. Třídní boj se zostřil neúrodou a hladomorem v letech 1601-1603. Ceny obilí prudce stouply. Toto hned využili kupci, velcí duchovní a světští vlastníci půdy, kteří nahromadily obrovské zásoby obilí a zatím, co obyvatelstvo hromadně umíralo hladem, vládnoucí třídy spekulovali s obilím. (S hladomorem přímo souviselo Cholpkovo povstání z roku 1603 v ústřední oblasti státu – rolníci a „cholopi“ se postavili proti svým pánům, bitva nedaleko Moskvy Chlopko proti vojsku Borise Godunova, uprchl na Ukrajinu)

Období Smutně skončilo nástupem nové dynastie Romanovců. Zem však byla zpustošena, zaniklo 9/10 rolnických ekonomik. Šlechtě se rozdávala palácová a černá půda v oblastech, kde byla nejméně vydrancována. Poddaní rolníci museli svou prací obnovovat šlechtické hospodářství. Plocha orné půdy se rychle rozšiřovala. Obnova hospodářství probíhala na základě staré techniky a za nezměněných společenských vztahů. Upevnilo se hospodářské postavení feudálů na úkor rolníků. Rostly feudální statky, zintenzivňovaly se vykořisťování rolníků a jejich poddanská závislost. Upevnily se základy třídního panství feudálních statkářů. Právo rolníků na svobodný pohyb stále více nabývalo formy nucených převodů rolníků z jednoho panství na druhé.

Ve druhé polovině 17. stol. základem ekonomiky zůstávalo feudální hospodářství. No začal se vytvářet všeruskými trh, začala mizet hospodářská izolovanost jednotlivých oblastí. Nadále zůstávalo hlavním zaměstnáním ruského obyvatelstva zemědělství založené na vykořisťování feudální závislého rolnictva. Nadále se používaly stejné způsoby obdělávání půdy jako předtím. Nejrozšířenější byl trojpolního systém, v lesních oblastech na severu měl významné místo žárový způsob získávání půdy, ve stepích jižního Ruska a středního Povolží měl velký význam úhoř. Měli primitivní výrobní nářadí – dřevěné rádlo a brány. Byly nízké výnosy. Půda byla ve vlastnictví světských a duchovních feudálů, dvorské správy a státu. Bojaři a šlechta soustřeďovaly v roce 1678 ve svých rukou 67% rolnických usedlostí. Dosáhli to různými dary od vlády i přímým zabírání dvorské a státní půdy a zabírání majetku drobných služebních lidí. Šlechta zakládala feudální hospodářství v neobydlených Ujazd (obranné a vojenské oblasti) v jižním Rusku. V té době nebyla znevoľnená pouze desetina tohoto obyvatelstva. Většina světských feudálů patřila ke středním a drobným pozemkovým držitelem.

Duchovním feudálům v 2. pol. 17. stol. patřilo: archijerejové (představitelé pravoslavné církve), klášterem a kostelem přes 13% usedlostí. V tomto směru zvlášť vynikal Trojicko-sergijevský klášter. Jeho panství, rozptýlené po celém evropském Rusku, zahrnovalo asi 17 000 usedlostí. Votčinové kláštery vedly své hospodářství podobně jako světští feudálové.

V trochu lepších podmínkách žili černosošní rolníci v Pomorie, kde skoro vůbec neexistovala statkářské držba půdy a kde půda byla považována za státní. Ale i tito rolníci byli přetížení nejrůznějšími povinnostmi ve prospěch státní pokladny, trpěli útlakem a krutostí carských vévodů.

V Rusku byly tzv. pomiestia a votčiny. Pomiestie byl statek nebo půda přidělena sloužícímu člověku po dobu jeho služby do podmíněné držby. Votčina byla dědičný statek. Centrem pomiestia nebo votčiny byla obec (selo), vedle nich stála panská usedlost s domem a hospodářskými budovami. Bohatí šlechtici měli větší a honosnější usedlosti jako drobní statkáři. Obec byla centrem pro přilehlé vesnice (derevni). V průměrné obci bylo málokdy více než 15-30 usedlostí a ve vesnicích byly obvykle 2-3 usedlosti. Zemědělské usedlosti se skládaly z dřevěné chalupy a hospodářských budov.

Statkář měl ve své usedlosti cholopov (nevolníků), kteří pracovali v zahradě, na dobytče dvoře a v konírně. Panské hospodářství vedl správce, který byl statkárovým zmocněncem. Nicméně hlavní příjem statkářů neplynul z hospodářství, na kterém pracovala čeleď, ale z robotních povinností nevolníků. Rolníci obdělávali statkárovu půdu, sbírali úrodu, kosili louky, vozili dřevo z lesa, čistili rybníky, stavěli a opravovali panské dvory. Kromě toho byli povinni dodávat vrchnosti určité množství masa, vajec, sušených plodů, hub, atd.

Zvýšený vnitřní poptávka po zemědělských produktech a částečně i vývoz těchto výrobků do zahraničí byly pro statkářů důvodem k rozšiřování panských polí. Proto se v černozemskom pásmu ustavičně zvyšovala robota rolníků, v oblastech, kde nebyla černozem, byl zvyšován podíl obročných povinností. Statkářské pole se rozšiřovaly zabírání nejlepší rolnické půdy. V oblastech, kde převládal obrok (= roční naturálie), pomalu rostl význam renty. To znamenalo, že se rozvíjely zbožní / obchodní a peněžní vztahy, do kterých byly postupně vtahovány i rolnické hospodářství. Avšak peněžní obrok se v čisté podobě vyskytoval velmi zřídka, zpravidla byl spojován s naturální rentou nebo s robotami.

Novým jevem, který souvisel s rozvojem tovarových / obchodních a peněžních vztahů v Rusku, bylo zakládání nejrůznějších výrobních podniků na velkých statkářských hospodářstvích.

Bojar Morozov, jeden z největších votčinových statkářů v pol. 17. stol., Organizoval výrobu potaše (uhličitan draselný – výroba skla) mnoho lihovarů. Mozorov příklad následovaly i další velcí bojaři. V jejich průmyslových podnicích měli nejtěžší práci jako dovoz dřeva nebo rudy na starosti rolníci, kteří se měli střídat. Někdy museli pracovat i se svým vlastním spřežením a museli své pole nechat v době neodkladných polních prací opuštěné. Zaujetí velkých feudálů pro průmyslovou výrobu však vůbec nic neměnilo na nevolnice základech organizace jejich hospodářství.

Velcí feudálové zavedli ve svých usedlostech některé novoty: objevovaly se zde nové druhy ovocných stromů, plodin, zeleniny, stavěly se skleníky pro pěstování jižních plodin.

Nejúrodnější byly stredoruské oblasti, ty byly také nejrozvinutější, ale v 17. stol. se začaly osídlovat jižní oblasti, kde utíkali ruští rolníci ze středních oblastí. Jih nebyl tak rozvinutý no na bohatých černozem se rozvíjelo obilnářství. Západní území Ruska bylo oblastí, v níž se pěstovaly průmyslové plodiny jako len a konopí. Nejrozšířenější oblast Ruska v 17. stol. Sibiř obývali národy, které byly na různém stupni společenského vývoje. Rolnické obyvatelstvo osídlovali především západ Sibiře. Množství orné půdy nebylo omezeno. Kromě orné půdy byly zabíraný i louky. Ruští rolníci si s sebou přinesli vyšší zemědělskou kulturu, jak byla kultura sibiřských národů. Hlavními plodinami na Sibiři byly žito, oves a ječmen. Vedle nich se objevují i ​​průmyslové plodiny, především konopí. Rozšířila se také živočišná výroba. Už koncem 17. stol. dokázalo sibiřské zemědělství zásobovat obyvatelstvo sibiřských míst zemědělskými produkty, a tak umožnilo vládě upustit od nákladných dodávek obilí z evropského Ruska.

Nenávidíš davy turistů? 10 destinací, kterým se v létě raději vyhni

Začátek jara bývá většinou pro mnohé tím obdobím, kdy začínají plánovat své letní dovolené a výlety. Před tím, než se začneš rozhodovat podle cen letenek či svých cestovatelských snů, by sis však měl ověřit, zda je vůbec danou destinaci vhodné navštívit v letním období. Mohou tě ​​tu tožiť nemile překvapit hejna turistů nebo počasí, kvůli kterým si zážitek z výletu můžeš pokazit.

# Paříž

Léto je pro hlavní město Francie nejrušnějším obdobím. Jsou zde tehdy nejdražší pokoje, tisíce turistů a nekonečně dlouhé řady na muzea či galerie. Raději zvol březen a říjen. Bude sice chladnější, ale rady a ceny menší.
Fotografie: istock
pin na Pinterestzdieľaj
#Thajsko

Jak se říká, Thajsko je nového Chorvatsko a v posledních letech zažívá nápor turistů celý rok. Pokud proto rozhoduješ, kdy tuto zemi navštívit, řídit se počtem turistů asi nemá smysl. Zvol raději období od listopadu do února, kdy je tu nejlepší počasí. Od května do října je zde totiž dešťová sezóna a prší zde také každý den dlouhé hodiny a to tě asi během tvé dovolené nepotěší.

#Ibiza

Ibiza je letní evropskou párty destinací číslo 1, a proto si zde klidnou dovolenou určitě neužiješ. Pokud však přesto chceš vidět tento ostrov na vlastní oči, zkus květen nebo září, kdy je tu situace ještě umírněná.

# Benátky

Benátky jsou jednou z nejpopulárnějších destinací v Itálii a kromě období karnevalu v zimním obodobí je zde nejrušnější sezónou právě léto. Přes úzké benátské uličky se téměř nedá procpat a na gondoly se je zde také zázrak dostat. Pokud proto toužíš toto město na vodě vidět, vyber si termín po září.

# Ágra, Indie

Město Ágra, ve kterém se nachází slavný Tádž Mahal, také není vhodnou letní destinací. Léto v Indii, které trvá od dubna do června, dosahuje teploty i přes 40 stupňů, což zrovna není idálním počasím na tlačení se ve velkých davech s ostatními turisty a domácími, kteří chtějí z tebe vybrat co největ peněz. Po červnu nastává období monzunů a začíná pršet až do cca září. I když je o něco chladnější, déšť a lepkavá vlhkost nejsou těmi nejlepšími společníky na idylickou letní dovolenou. Naplánujte si proto tvůj výlet do Indie na období od října do listopadu. Teploty jsou tu příjemných 25 až 30 stupňů a vše se díky předchozím deštěm krásně zelená.

# Marakéš

Ve zkratce – v létě je zde velmi teplo a velmi rušno. Navštiv toto exotické město raději na jaře či podzim. Užiješ si slunečné dny, ale je třeba počítat s chladnějšími nocemi.

#Sevilla

Kouzelné hlavní město Andalusie vyniká výbornou gastronomií a nádhernou architekturou. Mnohem více si ji však užiješ na podzim. V létě je tu totiž i přes 40 stupňů, kvůli čemuž si toulání se rozpálenými ulicemi asi příliš nevychutnáte.

#Miami

I když je Miami nejvíce rušné na jaře, kdy zde žúrujú mladí během jarní pauzy, ale ani v létě to není žádný výhra, na místní pláže se totiž nahrnou rodiny s demi. Cestovatelé doporučují navštívit tuto destinaci v prosinci až únoru.

#Amsterdam

Amsterdam patří mezi evropská města, které v létě zažívají největší nápory turistů, zejména těch bažící po cenzurováno. Ulice jsou proto přeplněné ve dne i v noci, proto se snaží i místní obyvatelé v tomto období ze svého města uniknout. Pokud chceš přece jen zažít Holandsko v létě, navštiv Rotterdam, který je ideálním městem pro milovníky moderní architektury i umění.

# Skotská vysočina

I když se turisté v tomto krásném přírodním prostředí ztratí, číhají zde na tebe jiní nepříjemní obyvatelé – komáři, které zde mají v červenci a v srpnu vrchol sezóny, proto zde tehdy třeba mít pokožku pořádně zakrytou a vybavit se repelenty. Ideálnější obdobím pro návštěvu je září a říjen, kdy měnící se barva stromů zkrášlí scenérii a komáři již nejsou tak otravné.

Jak poznat, ZDA JE VÁM nevěrný?

Partnerská důvěra dostává často zabrat. Stačí malé vykolejení ze zajetých kolejí a může se zrodit první podezření. Co všechno umí následovat po něm, to už asi vysvětlovat netřeba. Podezření má i naše čtenářka Mirka, a tak se na naši redakci obrátila se svým problémem:
„Chtěla bych se zeptat, jak reagovat na podezření na nevěru. Všimla jsem si, že manžel začal nosit telefon stále u sebe, často odbíhá do vedlejší místnosti a dívá do telefonu. Umocnilo to ve mně podezření a začala jsem mu kontrolovat tajně mobil po vypnutí. Objevila jsem opakující neznámé číslo, které v průběhu dalších dní bylo smazáno. Konfrontovala jsem ho, že je nějaký změněn, co se s ním děje a nakričať na mě, že jsem blázen, ať se léčím a že kdy by on měl čas na takové věci, prý je dost vytížen.

Pracuje soukromě a chodí opravovat na zakázky do domácností. Když jsem se ho ptala na neznámé číslo, které mu večer jmenovalo, řekl, že často mu zvoní omylem číslo poslední zakázky, protože ho mají posledního v telefonu a prý si neumí vymazávat hovory (přičemž vím, že to ví a velmi dobře). Kamarádka mi volala na to číslo a ozvala se jí mladá žena Tak nevím, jestli mám zjišťovat dále a jak mám řešit tuto situaci. Chtěla bych poradit, protože nerada bych ho ztratila, jsme již dlouhodobí manželé, ale tato nejistota mě zabíjí. Děkuji, Mirka. “

Zuzka (29): „Zažila jsem přesně totéž a opravdu šlo o jinou ženu. Začal odbíhat s telefonem, skrýval si ho, tvrdil, že mu volá ten, ten nebo ten a nakonec – asi po dvou měsících – jsem to zjistila. Měl jinou, setkali se jen párkrát, ale stále si psali a volali. Přiznal se až poté, co jsem přesně věděla všechny podrobnosti, dosud zatloukal a lhal. Nevím, jestli máš sílu na takové pátrání, Mirka, neboť sama vím říct, že se při něm natrápíte ještě více, než kdyby se rovnou zde a nyní přiznal. Pokud chceš vědět pravdu, zisťuj, co můžeš, protože on se zřejmě přiznat nechce a kdo ví, zda s tím hodlá přestat. Řešit to třeba určitě a je na tobě, jestli to budeš řešit hned s ním nebo nejdříve sama. “

Hela (33): „Pokud vydržíš nedělat nic a počkáš, jak se zachová on, tak klobouk dolů. Já bych na něj minimálně tlačila, aby řekl, koho je to číslo.“
Lenka (31): „Vychází z toho pouze jedna věc, zdůrazňovat ji asi netřeba. Není však jasné, zda má poměr, nebo se jen s někým seznámil a nyní jsou v dost intenzivním kontaktu. Toto je třeba zjistit a asi to neví nikdo jiný než partner. Zkus se s ním ještě jednou promluvit, zeptej se ho, jestli mu něco ve vztahu chybí a podobně. Možná když uvidí tvůj zájem, sám si uvědomí, že tajné telefonáty za nic nestojí. Velká útěcha to asi není, ale za pokus to stojí. “
Karolína (26): „Milá Mirka, podle toho, co popisuje se nacházíš v nezáviděníhodné situaci. Pokud je vše tak, jak říkáš, máš zřejmě doma záletníka, který se k situaci nedokáže postavit jako chlap. Je to složité, poradila bych ti, abys ho postavila před hotovou věc. Nasbírej v sobě sílu a bez zbytečných emocí mu řekni, že víš o jeho nevěře a chceš vědět, jak si představuje budoucnost. Nejistota je opravdu to nejhorší, protože v ní nenajdeš klid. To, že na tebe nakričať, podle mě svědčí o jeho vině. Zkus to znovu podat věcně a bez nátlaku, možná se přizná. Držím ti palce. Pokud se však nevěra potvrdí, je možné, že ho ztratíš. “

Napadla i vám otázka, co vám nedá spát? Jsme tu pro vás! Pošlete nám ji kdykoliv na naši adresu redakce (zavináč) wanda (tečka) cz, nezapomeňte ale označit, zda vás zajímá odpověď od žen nebo mužů. Můžete se ptát na lásku, vztahy, sexuální problémy, ale i na diety, krásu, styling, fitness či líčení.

Chcete vidět, jak bydlí Catherine Zeta-Jones? Ta si dopřeje, z domů plných luxusu se vám zakroutí hlava

Krásná manželka Michaela Douglase nemá problém ukázat, jak bydlí. Ty skvosty v jejím sídle musíte vidět.

Catherine Zeta-Jones
Catherine Zeta-Jones

Kromě herectví má i další vášeň! 48-letá Catherine Zeta-Jones se v poslední době snaží uchytit i jako interiérová designérka a věru, má se kde realizovat.

rodina Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase
rodina Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase

Slavná rodina totiž vlastní 5 luxusních sídel, ze kterých si mohou vybírat podle potřeb a nálady.

bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase
bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase

Rozená Welšanka a máma dvou dospívajících dětí se svou zálibou v dekoru ráda chlubí a nemá zábrany ukázat na Instagram, jak se realizovala při zařizování té které místnosti.

bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase
bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase

Všechny její projekty najdete pod hashtag #stylebyzeta. A protože ve světě filmu momentálně není až tak na roztrhání jako kdysi, uvedla na trh dokonce vlastní značku bytových doplňků.

bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase
bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase

Oscarová herečka z filmů Chicago a Dannyho dvanáctka nabírá tedy v kariéře zcela nový směr.

bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase
bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase

Její nejnovější fotky ukazují fanouškům, jak zařídila pokoj své 14-leté dceři Carys.

bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase
bydlení Catherine Zeta-Jones a Michaela Douglase

Převládá elegantní a vyzrálý styl v odstínech šedé, jaký byste u teenagerek asi nehledali.

Jak tedy odhlalit nevěru, jak jí čelit a jak vzkřísit uvadající lásku?

Nevěra byla, je a vždy bude. Nevěrní jsou muži i ženy. Pánem milenky dodávají sebevědomí, ženám naopak bokovky škodí jejich pověsti. Přesto jsou dámy důmyslnější a milenecký poměr dokáží lépe utajit. Pokud se však nezamilují. To pak za sebou pálí mosty.

Nevěra nemusí nutně znamenat konec vztahu, přestože je třetím nejčastějším důvodem pro rozvod. Jak píše portál blesk.cz, někdy může upadající partnerství znovu probrat k životu.

Podle psycholožky Marty Boučkové záleží nevěry od mnoha okolnostech. „Jde o to, zda jde o jednorázový úlet, nebo delší vztah. Pokud šlo jen o sex, je dobré, když partner nasadí tzv. Konkurenční strategii.“

„Ta ale nefunguje, pokud to dělá jen proto, aby zlákal manžela nebo manželku zpět. Muž ať o sebe začne více dbát, žena ať klidně změní barvu a střih vlasů. Ale změna by měla být vždy jen kvůli sobě. Nový účes, garderoba, více volného času pro sebe – tím vším si podvedený partner může zvýšit svou hodnotu. A to je v době, kdy mu ten druhý ublížil, velmi žádoucí, „míní Boučková.

Pokud se převalí nevěra, která trvá dlouho, a také city v ní mají své místo, partnera nikdo nepřiláká zpět tím, že začne nápadně koketovat. „Tady pomsta pod heslem, když ty milenku, tak i já milence, nefunguje,“ vysvětluje psycholožka.

Nic není zadarmo
Není úplně ideální, když nevěrníka přijme protějšek zpět automaticky. Například kvůli dětem nebo aby nezůstal sám. Podle Boučkové velmi záleží na tom, jak se k tomu postaví sám záletník.

Pokud se chová jako vítěz a partnerka může být ráda, že se domů vůbec vrátil, je to jasný signál, že se budou nevěry opakovat. „Muž i žena, kteří ve vztahu selhali, by měly projevit upřímnou lítost a snahu o zachování vztahu. Fňukání a výhrůžky jsou nedůstojné pro oba,“ dodává Boučková.

Jak dál?
Psycholožka Boučková radí neřešit nevěru a další fungování vztahu hned po odhalení. Mohly by být vysloveno slova, která se špatně berou zpět. Je dobré si ale promluvit s přáteli nebo psychologem. „Nevěra může totiž paradoxně vztah utužit, jen to chce čas,“ radí Boučková a dodává: „Po odeznění prvního šoku a bolesti je třeba spolu začít mluvit, dělat něco společně – jít s dětmi na pouť, vyjet si na kole. Mlčením se nic nevyřeší.

Přilákat ho sexem?
Mnoho ženských časopisů radí, aby si žena partnera přitáhla zpět erotikou. To je ale řešení nebezpečné! Představa, že manžel má o dvacet let mladší milenku a jeho stejně stará kyprá manželka si navlékne síťové punčochy a svůdně špulí pusu, je směšná. „K sexu zpravidla dojde znovu, když už se největší rány po nevěře zacelily. Než erotická prádlo a sexuální techniky zde pomůže příjemně strávený večer s lahví vína a milování bez experimentů, na které jsou manželé léta zvyklí,“ míní psycholožka.

10 signálů nevěry
1. Mobil: Má telefon na tichý režim a bere si ho i na záchod.

2. Cesty a přesčasy: Jezdí častěji na služební cesty, pracuje najednou přes víkend, v zaměstnání je do noci, jezdí na výjezdové porady.

3. Nečekaná aktivita: Nápadně často chodí vynášet odpadky, venčit psa, přeparkovat nebo nakoupit do večírky.

4. Změna vzhledu: Najednou změnil účes, vůni, obstaral si pár kousků nového oblečení a prádla, nosí neznámý šperk.

5. Duševní změna: Nevnímá dění kolem, má nepřítomný pohled, přihlouple se usmívá.

6. Stopy po milence: Cítit můžete cizí vůni, všimnete si rtěnku na límci, dlouhé vlasy na saku nebo v autě. V horším případě narazíte na škrábance na zádech, kobercový „lišej“ nebo na cucfleky.

7. Pohyb na účtu: Pokud nemá vlastní účet, mohou se na společném účtu objevit ty z restaurací, nebo klenotnictví nebo z drahého butiku.

8. Změna sexu: Buď vůbec o milování nemá zájem, nebo naopak zvýšený, vyžaduje různé sexuální experimenty, dělá věci, které nikdy nedělal.

9. Slovník: Může používat nová slova, která používá jeho milenka.

10. Nové zájmy: Zajímá ho najednou jiná hudba, chodí na výstavy, i když o umění nejevil zájem, tráví čas na sociálních sítích, ačkoli věděl počítač sotva zapnout.

V Česku přibývá lidí nakažených HIV, zejména mezi homosexuály

Loni byl počet nových pacientů s HIV rekordní. Testy nákazu odhalily u 286 lidí. Letos do konce října evidovala Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu 218 nových případů. V listopadu podle předběžných výsledků přibylo dalších 24.

“Od roku 2002 zaznamenáváme výrazný vzestup ročních výskytů. Jen v roce 2011 byl mírný pokles. Podobná situace bude asi letos. Zatím si nemyslíme, že by to ale znamenalo změnu trendu,“ uvedl šéf laboratoře Vratislav Němeček.

Česko dlouhou dobu patřilo mezi země s nejnižším výskytem nákazy. V posledních letech se zařadilo ke státům se středními hodnotami. Šíření viru HIV a nemoci AIDS se v ČR sleduje od října 1985. Od té doby do konce letošního října lékaři evidovali 3124 nakažených – 2685 mužů a 439 žen. Choroba AIDS propukla u 577 osob. Zemřelo na ni 276 lidí. Podle propočtů o své HIV pozitivitě neví bezmála čtvrtina nakažených. V Česku by to mohlo být kolem 700 lidí, uvedl vedoucí oddělení biostatistiky Státního zdravotního ústavu Marek Malý.

Zatímco v Pobaltí, Rumunsku či Lucembursku je mezi nakaženými nejvíc heterosexuálů, Česko spolu s Chorvatskem, Slovinskem a Maďarskem patří k zemím s nejvyšším výskytem infekce mezi muži, kteří mají sex s muži.

Se zacílením prevence a boje proti AIDS má pomoci průzkum, který potrvá do konce roku. Zájemci mohou dotazníky anonymně vyplnit na internetu. Zjistit má podrobnosti o vztazích, pohlavním životě, počtu partnerů či o zkušenostech s testováním a preventivními službami.

Český průzkum navazuje na evropskou studii EMIS 2017. Také ta cílí na muže, kteří mají sex s muži. Dotazník je v češtině, je anonymní a jeho vyplnění zabere asi 15 až 25 minut. Výzkum financuje Evropská komise ze svého zdravotnického programu. Výsledky by se měly zveřejnit v polovině příštího roku, situaci v jednotlivých státech bude díky nim možné porovnat.

Na 1. prosince připadá světový den boje proti AIDS. V ulicích několika měst v Česku jezdí preventivní tramvaje a trolejbusy. V nich cestující získávají informace o ochraně před infekcí HIV i o testování.

Virus HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne.Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale znovu ubývají, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Příprava sekačky na sezónu

Pře demontáži nože, čištění prostoru sečení není vhodné pokládat sekačku na bok, jak bylo v ukázce. Zejména na stranu s karburátorem – z motoru může vytéci olej do vzduchového filtru, apod. Sekačka se má zvedat vepředu dozadu na „madla“ – řídítka. Když už na bok, tak tak, aby karburátor byl nahoře. A mimochodem – když bych vyměnil olej – vypustím, naostřím nože a až potom naliji nový olej. Měrku při měření raději zašroubuji, než jen zastrčím – hladina oleje se potom na měrce projeví jinak. A černá svíčka – to může být od studeného motoru, přes spalování oleje až po špatně nastavenou směs paliva. Jinými slovy – zlatá kosa a nebo husy.