Česká republika na bojkotu Green Dealu prodělá kalhoty. Populistická snaha ochránit obyvatele před nepříjemnými cenovými dopady povede paradoxně k mnohem horším dopadům na jejich peněženky a především poškodí celou ekonomiku.

Stane se to proto, že do ČR přestanou proudit evropské miliardy na modernizace průmyslu, energetiky a budov. Vzhledem k tomu, že Green Deal je největší rámec pro inovace v Evropě, bude taková ztráta podpory opravdu citelná.

A stane se to velmi rychle. Jeden příklad ze včerejška:

V úterý Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra oznámil návrh, jak chce EK zmírnit dopady systému emisních povolenek ETS2 na lidi. 19 států, včetně ČR, k tomu Komisi tlačilo a komisař představil pět kroků, které mají zabránit tomu, aby povolenky za vytápění a benzín stály majlant. EU bude do obchodování s povolenkami silně zasahovat, aby limitovala cenu na 45 EUR/tunu CO2. Ministr životního prostředí to označil za absolutní vítězství, místopředseda ANO Havlíček za debakl.

K tomu, jak nás to poškodí: Jedním z nových nástrojů má být předfinancování, tj. Evropská komise chce začít už teď posílat (další) miliardy EUR na úspory prostřednictvím Evropské investiční banky. Pravděpodobně půjde o nízkoúročenou půjčku, je možné že i o evropské fondy jako je Sociální klimatický fond. Peníze budou cílené převážně na nízkopříjmové domácnosti. Přeložím: bába Dymáková, která volila Motoristy, protože oznámili, že budou dál těžit uhlí, se může vyhnout citelnému zdražení svého vytápění a udělat ten krok, ke kterému se už roky chystá. Vyměnit kotel na uhlí (které je uživatelským peklem) za tepelné čerpadlo nebo dřevo, dřevní brikety nebo pelety. Polovinu peněz na změnu zdroje a zateplení baráku ji přitom daruje EU nebo stát.

Pokud vám někdo dotuje investici do úspor, jde vůbec o nejziskovější investici ve vašem životě. Bitcoin hadr. Nejen, že vám peníze daruje, ale to, co si koupíte, zároveň generuje další úspory, další peníze.

Na tyhle nové peníze ale dosáhnou jen státy, které už systém ETS2 ratifikovaly. A hádejte co? Česká republika mezi nimi není. Bába Dymáková dostane prd (tedy, ještě to může zkusit v programech, které se nyní platí ze systému povolenek ETS1, ale tam jsou peníze omezené.)

Co se stalo? Proč vlastně ČR systém neratifikovala? Když měla Fialova vláda na programu první kroky, které by k tomu vedly, rozeslal pravicově-konzervativní komentátor Lukáš Kovanda do redakcí alarmistický email, že „vláda to chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených“ s tím, že „jen pohonné hmoty kvůli tomu mají zdražit o 10 Kč/l.“ Kovanda uvedl, že „cílem je zásadní změna dosavadního života lidí. Tedy toho, jak bydlí, jak se dopravují a cestují, jaké potraviny konzumují…“ Tohoto narativu se chytl Blesk ze stáje Daniela Křetínského, shodou náhod podnikatele, který systematicky a úspěšně investoval proti Green Dealu – vsadil například na dlouhý život uhelných a plynových zdrojů energií, které rozsáhle nakupoval po celé Evropě. Blesk provedl palcové titulky přesně v tom stylu, který určil Kovanda.

Fialova vláda se po tomto humbuku lekla a nic neschválila.

Na tuhle část peněz, které mají připravit nejen domácnosti na povinnost platit za povolenky (zateplování, tepelná čerpadla, nabíječky, inovace v MHD, bydlení) si tak ČR nesáhne.

Pokud by se nakonec zrušil i systém ETS1 (platí velcí znečišťující výrobci), vyschnou veškeré peníze na programy, které už běží (dotace rekonstrukcí budov, fotovoltaik na střechu, úsporného vytápění a modernizace v průmyslu atd.)

Historie přitom už takový příklad neprozíravosti zaznamenala.

Když byl Andrej Babiš premiérem, jezdil po Evropě a říkal, že elektromobilita je nesmysl a že jakékoliv cíle EU v této oblasti zničí autoprůmysl. V ČR je automotive významnou součástí prosperity. Jeho kapitáni tak dostávaly dva protichůdné signály: ze západu „pojďte do toho“ a z východu „kašlete na to“. Mezitím českým automobilkám v elektromobilitě úplně ujel vlak a v Číně kvůli tomu ztratily trh, který roky budovaly. V Číně se dnes prodává více než polovina nových aut na baterie a evropské značky tam čínským nedokážou konkurovat.

Kontrolní otázka: Pomohl premiér své zemi, když brzdil evropský tlak na inovace?