Archiv pro štítek: Fašistické Německo

Hitlerův pozdrav a svastika ve školách po celém Německu

Vše začalo otevřeným dopisem učitele z malého města ve východním Německu o krajně pravicových studentských výpadech. Policie nyní přiznává, že nejde o ojedinělý případ, zasažena je celá země.

„Ve škole není místo pro nenávist“, protest v Braniborsku po otevřeném dopise učitele
„Ve škole není místo pro nenávist“, protest v Braniborsku po otevřeném dopise učitele

Učitelé školy v městečku Burg v německé provincii Braniborsko na východě země zveřejnili koncem dubna otevřený dopis varující před útoky pravicových extremistů v blízkosti jejich školy. Řeč je například o studentech, kteří zvedli pravou ruku při Hitlerově pozdravu, o rasistických heslech a hákových křížích na autech.

Nyní dorazila první čísla, která ukazují, že podobné incidenty ve školách jsou jednoznačně problémem v celé zemi. Podle informací politického magazínu „Kontraste“ německé veřejnoprávní služby ARD došlo v období 2018 až 2021 ke třetině pravicových zločinů, jejichž pachateli byli nezletilí, v blízkosti škol.

Tedy konkrétně hodnocení německé Spolkové kriminální policie (BKA), která má na starosti politicky motivovaný zločin (PMK).

„Zig Heil“ a „Heil Hitler“

Nejčastějšími zmiňovanými prohřešky jsou ukazování Hitlerových pozdravů a ​​vykřikování hesel jako „zig heil“ a „heil Hitler“. Kromě toho došlo na graffiti a zvýrazňování nacistických symbolů a hesel. Zejména obrázky a zprávy byly často odesílány prostřednictvím různých služeb zasílání zpráv. Konkrétní čísla německá vláda neuvádí.

Podle federální vlády není na základě statistik BKA možné automatizované hodnocení, které identifikuje místa, kde dochází k trestné činnosti, jako jsou školy.

Německé ministerstvo vnitra odpovědělo na dotaz novináře, že zvláštní hodnocení bylo „prováděno ručně“ a pro „vnitřní policejní potřeby“. Vzhledem k tomu, že existují „určité nejistoty“, lze uvést „pouze přibližné hodnoty“.

Celkově byly politicky motivované trestné činy týkající se „podezřelých nezletilých“ v letech 2018 až 2020 v „nízkém čtyřmístném rozsahu“.

Konkrétně v souvislosti se školním prostředím se čísla od roku 2018 do roku 2021 pohybovala v „středně třímístném rozsahu“.

Znepokojivé postavy

Po otevřeném dopise braniborských učitelů byla zahájena diskuse o příčinách. Bylo zjištěno, že takové jevy se neomezují pouze na školu v Burgu.

Ukázalo se, že i v jiných částech Německa „mladí lidé získávají první zkušenosti s pravicovou kriminalitou, propagandou, výhrůžkami a násilím ve škole a ve svém okolí,“ Anne Brigman, projektová koordinátorka Sdružení pro oběti Perspektiva v Postupimi, řekl ARD.

Škola se tomu musí jednoznačně postavit do cesty a vysvětlit žákům, že takové chování je zakázáno. Zdůrazňuje, že zkušenosti ze školy si mladí lidé odnášejí do všech sfér života.

Takové akce se podle německé vlády často odehrávají na sociálních sítích, kde dochází k výměně nebo sdílení pravicového obsahu.

Podle údajů Federálního ministerstva vnitra trestných činů tohoto typu v roce 2019 celorepublikově prudce přibylo, i když v roce 2021 byl zaznamenán určitý pokles počtu takových případů. Vláda nezná důvody nárůstu počtu případů.

Preventivní programy

Podle poslankyně opoziční levice v Spolkovém sněmu Nicole Golkové, která má ve straně na starosti vzdělávací politiku, je naléhavě nutné vytvořit v této věci platnou databázi, aby bylo možné posoudit rozměry problému. Kritizuje, že školy a učitelé jsou v současnosti často odkázáni sami na sebe.

„Vláda a provincie se musí více zabývat prevencí a bojem proti pravicovému extremismu,“ domnívá se Golke.

Situaci, jakou byla v 90. letech, kdy pravicoví extremisté několikrát násilně napadli cizince v Německu, je třeba se za každou cenu vyhnout, říká.

Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že vláda ze své strany realizuje celou řadu preventivních programů pro mladé lidi, jako je celorepublikový program „Živá demokracie!“.

Cílem je mimo jiné prosazovat pedagogickou kompetenci učitelů při řešení krajně pravicového a antidemokratického přesvědčení ve školách. Ministerstvo říká, že rozhodný odpor ke všem protiústavním snahám je jedním z klíčových úkolů a zájmů vlády .

Německá armáda potřebovala veškerou svou sílu k potlačení povstání ve varšavském ghettu

Před 79 lety, tady v průběhu druhé světové války,16. května 1943, skončilo povstání proti nacistům ve varšavském ghettu. Nacistická Německá armáda okupovala celé Polsko. Povstání ve varšavském ghettu bylo nejvýznamnější židovskou odbojovou akcí druhé světové války. což způsobilo vážnou ztrátu prestiže nacistů.

Zajatí povstalci ve varšavském ghettu
Zajatí povstalci ve varšavském ghettu

V září 1939 nacistická německá armáda během pár týdnů obsadila Polsko, jehož západní a severní území byla připojena ke Třetí říši. V centrálních oblastech byl vytvořen guvernorát, kam byli přesídleni Poláci a Židé, ti posledně jmenovaní v ghettech zřízených ve městech.

Největší evropské ghetto bylo založeno v říjnu 1940 ve Varšavě. Na ploše 307 hektarů – která byla obehnána tři metry vysokou zdí s metrovým ostnatým drátem – se tísnilo půl milionu lidí, v jedné místnosti žilo až 20 lidí.

Bylo málo vody, elektřiny a paliva a epidemie byly běžné. Oficiální příděl hlavy se rovnal 184 kaloriím na den, takže rodiny často schovávaly mrtvoly, aby dostaly mizerný příděl jídla. Mezi lednem 1941 a červencem 1942 zemřelo hlady nebo zahynulo na nemoci 75 000 Židů, mrtvoly ležící na ulicích.

Němci ghetto hlídali zvenčí, vnitřní pořádek zajišťovala židovská policie, která však organizovala pouze hony a hledala skrytý majetek lidí. Zatímco většina pouze vegetovala, „aristokracie“ ghetta tvořená pašeráky a kováři vydělávala obrovské sumy.

Německý nacista Jürgen Stroop kontroluje své Německé vojáky
Německý nacista Jürgen Stroop kontroluje své Německé vojáky

Pokyny Němců plnila Židovská rada (Judenrat) a snažila se učinit život snesitelnějším. Navzdory nelidským podmínkám lidé provozovali bezplatné kuchyně a školy, vydávali noviny a dokonce organizovali koncerty. Ilegální hnutí bylo také organizováno, ale různé trendy dlouho nekoordinovaly jejich činnost.

20. ledna 1942 na berlínské konferenci ve Wansee nacistické vedení rozhodlo o plánovaném a řízeném vyvražďování Židů, cynicky zvaném „Endlösung“. Začala likvidace ghett a deportace jejich obyvatel do táborů smrti.

Vlaky odjížděly z Varšavy denně od 22. července 1942, za tři měsíce přepravily 275 000 lidí, z nichž 254 000 bylo popraveno v plynových komorách Treblinky. Vojáci SS zastřelili v ulicích ghetta šest tisíc lidí a stovky, včetně předsedy Judenratu Adama Cziernakowa, spáchaly sebevraždu. Když byly deportace na podzim zastaveny, zůstalo ve varšavském ghettu sotva 60 000 Židů.

Vlastní vedení židovské komunity postupně přešlo do rukou ilegálních organizací (Antifašistický blok, Bund, Polská strana práce, Poalej Syjon aj.) 1. prosince 1942 vznikla jednotná vojenská organizace odboje Židovský bojový svaz (ŻOB) pod vedením Mordechaje Anielewicze, Marka Edelmana a dalších a Židovský koordinační výbor, který koordinoval mezi jednotlivými skupinami.

Zatčení Židé ve varšavském ghettu
Zatčení Židé ve varšavském ghettu

Pod kontrolou ŻOB cca. Patřila 750-800 ozbrojeným mužům a navázala styky s různými organizacemi polského odboje, jejich heslem se stalo: „Nechceme si zachránit život, ale svou důstojnost“. Odbojáři stavěli bunkry a tunely a organizovali vojenský výcvik.

První vážná zkouška bojové síly se odehrála na začátku roku 1943: 18. ledna pronikly jednotky SS do ghetta, aby odvezly 16 000 dělníků do Lublinu. ŻOB šly do bitvy, a ačkoli šest tisíc z nich nakonec Němci zajali, organizovaný ozbrojený odpor měl po Varšavě velký ohlas. V březnu až dubnu bylo varšavské ghetto v podstatě pod kontrolou ŻOB.

Ráno 19. dubna 1943 začali Němci s likvidací ghetta. V operaci vedené generálem Jürgenem Stroopem odrazili obránci první útok a vystřelili dva tanky.

Němci pak systematicky ničili ghetto, domy byly rozstříleny z děl, ale obránci zmizeli v tunelech a objevili se v jiné budově. Nacisté se stěhovali od domu k domu, od bunkru k bunkru, vypalovali budovy, vyhazovali bunkry do povětří, až se nakonec celé ghetto proměnilo v moře plamenů a gigantický hřbitov.

Nacističtí kolaboranti střeží těla padlých Židů
Nacističtí kolaboranti střeží těla padlých Židů

Velitelství ŻOB se jim podařilo obklíčit 7. května a poté, co se jim nepodařilo proniknout, použili plyn. Vůdci povstání spáchali sebevraždu, některým se ale podařilo uniknout tunelem, který do té doby zůstal skrytý. Od 10. května docházelo pouze k „zaběhnutým bitvám“, povstání skončilo 16. května, kdy nacisté jako symbol svého vítězství vyhodili do povětří synagogu, ale sporadické střety pokračovaly ještě týdny.

Povstání ve varšavském ghettu bylo nejvýznamnější židovskou odbojovou akcí druhé světové války. světové války, což způsobilo vážnou ztrátu prestiže nacistů. Během 29 dnů bojů čelilo několik stovek povstalců tisícům útočníků, kteří byli ve velké přesile zbraní.

Podle Stroopovy zprávy zaslané do Berlína bylo během povstání zabito sedm tisíc Židů, 56 tisíc bylo zajato a 632 bunkrů bylo zničeno. Přeživší Židé byli posláni do koncentračních táborů a táborů nucených prací a válku přežilo jen několik.

Polsko dává Německu ultimátum na reparace

Polsko požaduje od německých daňových poplatníků 1300 miliard eur na druhou světovou válku. Nyní chce vláda ve Varšavě zatáhnout Německo před všechny mezinárodní instituce. Náměstek ministra zahraničí otevřeně vyhrožuje.

Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk
Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk

Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk dal federální vládě ultimátum s ohledem na nedávno vznesené požadavky na reparace. „Německo má nyní na výběr: buď si sedne s Polskem k jednacímu stolu, nebo toto téma předneseme na všech mezinárodních fórech – v OSN, v Radě Evropy a v Evropské unii,“ řekl podle agentury Reuters. dpa.

V září Varšava požadovala od Německa reparace ve výši 1,3 bilionu eur za škody způsobené ve druhé světové válce. Před několika týdny se mezinárodně aktivizovala také polská vláda. V oficiální nótě oslovila 51 států EU, NATO a Rady Evropy, aby podpořila pochopení pro její požadavky. Kromě toho se Polsko chce zaměřit na bilaterální jednání a plánování mezinárodní konference s dalšími údajně postiženými zeměmi.

Arkadiusz Mularczyk v Berlíně
Arkadiusz Mularczyk v Berlíně

Německá federální vláda se odvolává na dohodu dva plus čtyři

„Německá federální vláda nemůže tuto záležitost odložit do příštích voleb,“ stěžoval si Mularczyk, který je také oficiálním polským komisařem pro reparace. „Na toto téma se musí vést dialog, jinak by to bylo pro naše sousedství velmi špatné.“ Zdůraznil také „zásadní“ nepolitický význam požadavku, protože jde také „o důstojnost Polska“.

Německá federální vláda vidí otázku reparací jako definitivně vyřešenou. Odvolává se přitom na Smlouvu dva plus čtyři z roku 1990. Mulartczyk na druhou stranu kritizoval Německo za politiku „zatajování, promlčení a zapomínání“, která se uplatňovala od 50. let. Politik varoval, že „mezi Německem a Polskem by se nemělo nic zametat pod koberec“.