Spojené státy Americké zůstávají primární destinací pro export peruánského zemědělství

Spojené státy Americké zůstávají primární destinací pro export peruánského zemědělství
Spojené státy Americké zůstávají primární destinací pro export peruánského zemědělství

Peruánský (tradiční a netradiční) zemědělský export dosáhl v prvním dvouměsíčním období tohoto roku 1,736 miliardy USD, což je o 30 % více ve srovnání se stejným obdobím roku 2021, přičemž Spojené státy jsou pro něj hlavním trhem. Informovala o tom v neděli Asociace peruánských exportérů (Adex).

Podle Susany Yturry, manažerky Agroexports společnosti ADEX, bylo podepsání obchodních dohod zásadní pro vývoj těchto prodejů, zejména vývozu s přidanou hodnotou, stejně jako pro úsilí Národní zemědělské hygienické služby (Senasa) o zrušení sanitárních opatření. a fytosanitární omezení.

Yturry uvedl, že společnosti musí také vyvinout obchodní strategie, aby oslovily více mezinárodních kupců, přičemž upozornil na jejich účast na obchodních misích do Chile, Španělska a Mexika a také na veletrzích, jako je Thaifex (Thajsko), Biofach (Německo) a Expoalimentaria v Peru.

„Expoalimentaria je nejdůležitější obchodní platforma v Latinské Americe. Na tomto veletrhu budou mít vystavovatelé příležitost uzavřít obchody, rozšířit svou síť kontaktů a aktualizovat své znalosti o důležitých otázkách souvisejících s dodavatelským řetězcem potravin a nápojů, strojního zařízení, a také si rozšířit své kontakty a rozšířit své znalosti o důležitých otázkách souvisejících s dodavatelským řetězcem potravin a nápojů, strojního zařízení, logistiky a obchodu s potravinami, nápoji a nápoji.“ kontejnery a obaly, technologie a služby pro zahraniční obchod,“ zdůraznila.

Veletrh Expoalimentaria se bude konat od 21. do 23. září na výstavišti Jockey Club.

Tradiční zemědělství

Podle systému Adex Data Trade Business Intelligence System představoval v prvním dvouměsíčním období roku 2022 tradiční vývoz (258,930 milionů USD) 14,9 % celkového zemědělského vývozu a zaznamenal nárůst o 362,4 %.

„Káva, jejíž tržby dosáhly 248,555 milionu USD, představovala 95,9 % z celkového počtu a zaznamenala nárůst o 460,6 %. Ostatní odrůdy třtinového cukru obsadily druhé místo,“ dodala.

USA (60,017 mil. USD) vynikly jako hlavní trh pro tradiční zemědělský export, představovaly 23,1 % z celkového počtu a dosáhly růstu 495,6 %), následované Německem (55,063 mil. USD), které představovalo 21,2 % celkových tržeb a došlo k nárůstu o 511,6 %.

Na seznamu je také Belgie, Kolumbie, Švédsko, Francie, Itálie, Kanada, Spojené království a Jižní Korea.

Program dobrovolných duchovních Scientologické církve

Program dobrovolných duchovních Scientologické církve je náboženská sociální služba vytvořená v polovině 70. let 20. století zakladatelem scientologie L. Ronem Hubbardem.

Mandátem dobrovolného duchovního je být „člověk, který dobrovolně pomáhá svým bližním tím, že obnovuje pravdu a duchovní hodnoty do životů druhých“. Jejich krédo: „Dobrovolný ministr nezavírá oči před bolestí, zlem a nespravedlností existence. Spíše je vycvičený k tomu, aby tyto věci zvládal a pomáhal ostatním dosáhnout úlevy od nich a také nové osobní síly.“

Scientologičtí dobrovolníci drogové prevence říkají, že sdělovat pravdu o drogách je nejlepší reakcí na nebezpečné nové drogy

Scientologičtí dobrovolníci drogové prevence říkají, že sdělovat pravdu o drogách je nejlepší reakci na nebezpečné nové drogy
Scientologičtí dobrovolníci drogové prevence říkají, že sdělovat pravdu o drogách je nejlepší reakci na nebezpečné nové drogy

Scientologické církve podporovaly osvětu o drogách na Světový den zdraví 7. dubna prostřednictvím seminářů, prezentací a vzdělávacích akcí zaměřených na šíření drog, aby se zabránilo zneužívání drog a úmrtím z předávkování.

Díky novému silnému syntetickému opioidu známému jako ISO (isotonitazen), který za sebou nechal katastrofu, nebyla potřeba účinné protidrogové výchovy a prevence nikdy větší než nyní. Scientologové využili Světový den zdraví k tomu, aby svým komunitám představili program, který může zachraňovat životy.

Centrum pro forenzní vědu a vzdělávání se sídlem v Pensylvánii odhaduje, že ISO je 10krát silnější než fentanyl, droga zodpovědná za prudký nárůst úmrtí z předávkování ve Spojených státech.

Floridská generální prokurátorka Ashley Moodyová varovala, že droga je „tak silná, že může zabít pouhým kontaktem s něčí kůží nebo náhodným vdechnutím. ISO již byla spojována s úmrtími z předávkování na Floridě. A nabádá lidi, aby „prosím, nikdy neberte žádnou nelegální drogu a pamatujte si, že i jen jedno použití vás může stát život“.

Spojené království také zaznamenalo nárůst úmrtí na otravu drogami během pandemie, přičemž přibližně dvě třetiny úmrtí souvisely s opioidy. British Medical Journal uvádí, že isotonitazen „je 500krát účinnější než morfin“.

Scientologické církve a mise sponzorují pobočky Nadace pro svět bez drog. Dobrovolníci sdílejí iniciativu Nadace Pravda o drogách s místními rodinami, pedagogy, pracovníky školních zdrojů a s kýmkoli, kdo si přeje zabránit nesmyslným úmrtím z předávkování a pomoci mladým lidem začít dobrý život.

Jedním z klíčových prvků protidrogové osvěty a preventivních materiálů nadace je oceněný dokument Pravda o drogách — Skuteční lidé, skutečné příběhy. Obsahuje rozhovory s bývalými narkomany, kteří žili, aby mohli vyprávět příběh. A společným tématem jejich příběhů je, že:

Nikdo se nesnaží stát se drogově závislým.
Propagátoři drog řeknou cokoliv, aby vás přiměli experimentovat s drogou.
Kdyby tušili, co se s nimi stane, nikdy by s tím nezačali.
Nestačí říct dětem, aby „řekly „ne“ drogám. Musí pochopit proč. To je důvod, proč je Pravda o drogách tak účinná. Sledováním videí a čtením brožur vhodných pro mladé se mohou mladí lidé samostatně rozhodnout, že udělají to, co je podle odborníků jediným spolehlivým způsobem, jak se vyhnout úmrtím z předávkování v tomto věku designových aditiv: Jednoduše neexperimentujte s nelegálními drogami. první místo.

Foundation for a Drug-Free World je sekulární nezisková veřejně prospěšná společnost, která poskytuje mládeži a dospělým faktické informace o drogách, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a žít bez drog. Nadace dohlíží na kampaň Pravda o drogách a koordinuje mezinárodní síť dobrovolníků shromážděných společným cílem vytvořit svět bez drog.

Nadace, která se rozrostla na síť tisíců dobrovolníků ve více než 200 pobočkách po celém světě, spolupracuje s přibližně 1800 skupinami a organizacemi.

Původní sériál Scientologické televize Voices for Humanity dokumentuje, jaké změny může tato iniciativa dosáhnout:

V San Diegu v Kalifornii využívá Dr. Beatriz Villarreal iniciativu k boji proti zneužívání drog tím, že vzdělává rodiny o nebezpečích drog.

Ve svém rodném Massachusetts a v celých USA Darren Tessitore spolupracuje se vzdělávacími programy pro řidiče, aby podnikl kroky proti nehodám souvisejícím s drogami.

V New Yorku oslovil tým otce a dcery Dr. Bernard a Meghan Fialkoff tisíce školáků v centru města s Pravdou o drogách.

A od Kolumbie po Malajsii, Jižní Afriku po Filipíny a Keňu po Indii, aktivisté v oblasti drogové prevence posilují generace mladých lidí s iniciativou, která i nadále exponenciálně roste na místní úrovni.

Zjistěte více o iniciativě Truth About Drugs a Foundation for a Drug-Free World na Scientologické televizi. Od uvedení speciální epizody s představitelem scientologického církevního vůdce pana Davida Miscavige byla Scientologická síť zhlédnuta ve 240 zemích a územích po celém světě v 17 jazycích.

„Plyn máme na 9 dnů a zásobníky vlastní zahraniční firmy. Hrozí blackout.“ – Pavel Janeček

Vypněme z Ruska všechno a hned, velí k akci Evropský parlament. Co ale nyní můžeme očekávat stran pravděpodobné energetické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině? A co by se stalo, pokud bychom se skutečně od ruského plynu odstřihli? Zasvěceně a kvalifikovaně odpovídá někdejší šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček – expert, který toho o plynu a hospodaření s plynem ví jako málokdo.

👀 Sledujte na XTV Premium
https://xtv.cz/x-talk/plyn-mame-na-9-…

🎙 Poslochejte na Apple Podcasts
https://podcasts.apple.com/podcast/x-…

Den Sedmý Osmá Noc 1969


Den Sedmý Osmá Noc
Někdo, někde, něco – chaos, panika a strach ovládá i lidi, kteří se dobře znají.

Československo 1969

Režie: Evald Schorm, Jan Kačer
Scénář: Zdeněk Mahler, Evald Schorm
Kamera: Václav Hanuš
Hudba: Jan Klusák
Hrají: Jan Kačer, Bohumil Šmída, Jan Libíček, Květa Fialová, Josef Bek, Bohumil Švarc st., Luba Skořepová, Josef Němeček, (více)
Střih: Josef Dobřichovský
Zvuk: František Fabián
Scénografie: Karel Lier
Kostýmy: Lída Novotná

Všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým: do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni podléhají panice a obavám z neznámého násilí. Podobenství, které scela otevřeně reagovalo na živé zážitky srpna 1968, bylo okamžitě po skončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20. Letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.

Nadčasová studie o povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Filmová metafora o tom, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají… Příběh se odehrává v průběhu 24 hodin. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Právě to, spolu s jasnými náznaky souvislostí se sovětskou okupací v roce 1968, oddálilo o 21 let premiéru filmu, který je de facto završením Schormovy poetiky.

Ústřední půjčovna filmů převzala film 19. prosince 1969, nebyl však uveden do distribuce, premiéra se uskutečnila až v roce 1990. Režie pašijových her: Jan Kačer.

Tajemství hradu v Karpatech 1981

Tajemství hradu v Karpatech
Hrabě Teleke z Tölökö na výletě ve Vyšných Vlkodlakách.

Československo, 1981

Režie: Oldřich Lipský
Předloha: Jules Verne (kniha)
Scénář: Jiří Brdečka, Oldřich Lipský
Kamera: Viktor Růžička
Hudba: Luboš Fišer
Hrají: Michal Dočolomanský, Evelyna Steimarová, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Augustín Kubán, Jan Hartl, (více)
Střih: Miroslav Hájek
Zvuk: Jiří Lenoch
Masky: František Čížek
Kostýmy: Irena Greifová

Karpatia, Vyšné Vlkodlaky: Hrabě Teleke z Tölökö se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju, který se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší. Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu.

Rozpuštěný a vypuštěný 1984

Detektivní příběh inspektora Trachty a praktikanta Hlaváčka.

Československo 1984

Režie: Ladislav Smoljak
Scénář: Ladislav Smoljak, Ladislav Smoljak (divadelní hra), Zdeněk Svěrák, Zdeněk Svěrák (divadelní hra)
Kamera: Andrej Barla
Hudba: Petr Skoumal
Hrají: Jiří Zahajský, Marek Brodský, Rudolf Hrušínský, Blažena Holišová, Josef Abrhám, Veronika Jeníková, Jaroslava Adamová, Vlastimil Brodský, Petr Čepek, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský ml., Jaroslava Kretschmerová, Zdeněk Srstka, Zdeněk Svěrák, Jaroslav Weigel, Valérie Zawadská, Jan Hraběta, Boris Hybner, Valerie Kaplanová, Alena Karešová, Jan Kašpar, Milan Klacek, Jiří Knot, Pavel Vondruška, Jaroslav Vozáb, Jana Altmannová, Jan Cmíral st., Radúz Chmelík, Karel Kachyňa, Miloslav Kopečný, Petr Brukner, Milena Glogarová, Václav Kotek, Václav Král, Jaromír Kučera, Jan Kuželka, Miloslava Kykalová-Ebrová, Libuše Matějová, Mirko Musil, Karel Peyr, Genadij Rumlena, Jan Semotán, Zdeněk Skalický, Břetislav Slováček, Ladislav Smoljak, Vítězslav Sutr, Petr Šícha, Jaroslav Večeřa (méně)
Střih: Jiří Brožek
Zvuk: Jiří Moudrý, Vladimír Skall
Scénografie: Zbyněk Hloch
Masky: Jana Dolejší
Kostýmy: Šárka Váchová, Eva Studecká

O Slavnosti a hostech 1966

O Slavnosti a hostech
Pokud nesouhlasíme, je zbytečné cokoli říkat. Stačí se zdvihnout a odejít.

Přátelský piknik v lese se změní v noční můru probouzející pud sebezáchovy a odhalující skutečnou povahu lidí, kteří se ocitnou v nebezpečí. Toto brilantní, absurdní podobenství vykresluje mrazivý obraz praktik, jejichž cílem je donutit jednotlivce přijmout dominantní politickou ideologii a zničit ty, co odmítnou. Film byl jakožto útok na tehdejší polický systém československou vládou zakázán. Toto nesmrtelné mistrovské dílo je plné rafinovaných postřehů a ostré satiry.

Československo, 1966

Režie: Jan Němec
Scénář: Jan Němec, Ester Krumbachová
Kamera: Jaromír Šofr
Hudba: Karel Mareš
Hrají: Ivan Vyskočil, Jan Klusák, Jiří Němec, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jana Prachařová, Zdena Salivarová-Škvorecká, Helena Pejšková, (více)
Střih: Miroslav Hájek
Zvuk: Jiří Pavlík
Scénografie: Oldřich Bosák
Masky: František Havlíček, Ladislav Bacílek
Kostýmy: František Kauler

Bolívie očekává posílení zahraničního obchodu díky nové vodní cestě do Atlantiku

Lodě přepravují palivo po bolívijské řece Mamoré, která je připravena k rozvoji
Lodě přepravují palivo po bolívijské řece Mamoré, která je připravena k rozvoji

Bolívie Ichilo-Mamoré doufá, že zkrátí dobu přepravy zboží do Evropy a Asie. Ale je to ta nejlepší možnost?

Na začátku války v Tichomoří (1879–1884) ztratila Bolívie přístup k moři. Hranice byly překresleny a předchozí cesta Bolívie k pobřeží padla do rukou Chile, čímž se snížila kapacita nyní vnitrozemského národa obchodovat se zbytkem světa. Během uplynulých 142 let podnikla Bolívie různé pokusy o obnovení své námořní suverenity a přístup k Tichému oceánu přes Chile nebo Peru, ale bez velkého štěstí.

V důsledku toho se Bolívie začala dívat na Atlantik novýma očima s novým počinem: vodní cestou Ichilo-Mamoré, kterou bolivijský prezident Luis Arce formálně inauguroval 5. července. Projekt, říká vláda, zlepší průchod pro větší nákladní lodě podél bolívijských řek Ichilo a Mamoré, z nichž posledně jmenovaná teče do sousední Brazílie, kde se spojuje s dalšími vodními cestami, které nakonec dosáhnou oceánu.

Cesta do severního atlantiku
Cesta do severního atlantiku

1400 kilometrů dlouhý infrastrukturní projekt začíná na úseku řeky Ichilo v departementu Cochabamba ve střední Bolívii a pokračuje podél řeky Mamoré, která se vlévá do amazonského regionu Beni na severu země na hranici s Brazílií.

Vodní cesta Ichilo-Mamoré však není zcela nový projekt. Snahy o rozvoj řek začaly již v 70. letech 20. století, podporované spoluprací s belgickou vládní agenturou pro rozvoj, a vodní cesta fungovala poměrně pravidelně až do počátku 21. století. Projekt také zahrnoval řeku Beni, která teče na sever přes západní Bolívii, aby se setkala s Mamoré, s trasami používanými pro vnitrostátní přepravu paliva a potravin do odlehlých oblastí, které neměly žádné jiné spojení. Stavba silnice spojující departementy Santa Cruz a Beni v roce 2001 však znamenala, že vodní cesta přestala být užitečná pro okolní obyvatelstvo a lodní společnosti.

Přírodovědci i sociální vědci se však obávají, že nový návrh Ichilo-Mamoré nemusí být tou nejlepší volbou pro projekt, který přináší udržitelný a spravedlivý rozvoj. Uvádějí některé nevhodné hydrologické podmínky a zvýšená povodňová rizika pro komunity na břehu řeky spolu s potřebou posouzení vlivu na životní prostředí, má-li projekt pokročit.

Příležitost pro bolívijské vodní cesty
Federace obchodních subjektů Cochabamba (FEPC) navrhla zlepšení vodní cesty Ichilo-Mamoré jako výhodnější cestu pro vývoz produktů do Evropy, než je ta, která se v současnosti používá prostřednictvím povolení v chilském přístavu Arica a vede přes Panamský průplav do Atlantik.

V současnosti na této trase urazí zboží, které odjíždí například z Cochabamby do Lisabonu, 12 105 kilometrů za 40 dní. Zboží by dorazilo do stejného místa určení za pouhých 28 dní cestováním po vodní cestě Ichilo-Mamoré a pomocí stávajících brazilských kanálů. Celková délka cesty by byla 9 971 kilometrů, o nějakých 2 300 kilometrů méně.

Pokud bude vodní cesta plně zprovozněna, ušetří až 25 % provozních vývozních nákladů, což odpovídá 1 miliardě USD ročně, podle informací poskytnutých Federací soukromých podnikatelů v Beni (FEPB). Studie společnosti Amazon Navigation Improvement Service (Semena) z roku 2005 odhadla, že obnova vodní cesty Ichilo-Mamoré by si vyžádala více než 100 milionů USD.

Bolívie nyní začala shánět potřebné finanční prostředky. V současné, první fázi, ministerstvo veřejných prací (MOPSV) vyčlenilo rozpočet něco málo přes 800 000 USD na čištění vodní cesty, výstavbu doplňkových oblastí, jako jsou sklady, a na ochranu přístavů a ​​dozor nad pracemi. Druhá fáze si klade za cíl zlepšit její infrastrukturu, včetně značení, silničních spojení a přístavních platforem v Puerto Villarroel v Cochabamba, kde začíná vodní cesta. Třetí etapa se snaží zajistit udržitelnost vodní cesty.

Platforma údržby v Río Ichilo. První etapou obnovy vodní cesty je zajištění infrastruktury pro její podporu
Platforma údržby v Río Ichilo. První etapou obnovy vodní cesty je zajištění infrastruktury pro její podporu

Édgar Montaño, ministr veřejných prací, v červenci oznámil, že druhá fáze projektu bude financována mezinárodními institucemi. „O vodní cestu Ichilo-Mamoré je zájem. Financování nám navrhly CAF [Development Bank of Latin America] a Inter-American Development Bank. A mezi zájemci o stavbu nejsou jen evropské země, ale také Čína,“ řekl Montaño v komentářích, které ohlásila bolivijská zpravodajská služba Agencia ABI.

Zájem Číny o reaktivaci vodní cesty doplňuje touhu bolivijských podniků vyvážet více produktů na největší spotřebitelský trh světa za lepších podmínek. Prezident Cochabamské komory průmyslu, obchodu a služeb (ICAM) v prohlášeních zveřejněných celostátními novinami Los Tiempos uvedl, že přeprava zboží do Číny bude rychlejší přes Ichilo-Mamoré, což povede k úspoře času 25 %, což v praxe by znamenala ušetřených 13 dní, z průměru 45 až 32 dní.

Puerto Villarroel, kde se konala slavnostní inaugurace vodní cesty Ichilo-Mamoré
Puerto Villarroel, kde se konala slavnostní inaugurace vodní cesty Ichilo-Mamoré

Bolívijská vodní cesta prochází obrodou
Při inauguraci bolivijské vodní cesty Ichilo-Mamoré loď s 60 tunami cementu cestovala do města Guayaramerín na severu země na hranici s Brazílií v departementu Beni, symbolickou první plavbou.

O týden později Montaño publikoval článek v novinách La Razón, oslavující spuštění. „Naše produkty můžeme vyvážet na evropské a asijské trhy,“ řekl ministr, který doufá, že se dočkáme urychlených dodávek banánů, ananasů, citrusových plodů, dřeva, masa a sóji.

Navzdory vládní podpoře vodní cesta stále nesplňuje požadované podmínky pro export produktů, tvrdí Javier Bellott, bolívijský těžařský manažer, který byl klíčovým zastáncem reaktivace Ichilo-Mamoré, když byl prezidentem FEPC.

Vodní cesta má menší dopad než silnice – ale větší než železnice

Bellott poukazuje na to, že jeho společnost nemůže poslat náklad po trase, protože přístavy nemají potřebnou skladovací logistiku pro nakládku a vykládku. „Vláda musí investovat nebo nabídnout díla prostřednictvím koncese a musí to udělat nyní,“ řekl Diálogo Chino.

Komerční výhody
Vodní cesta Ichilo-Mamoré slouží jako alternativní spojení Bolívie s Atlantským oceánem, což by podle Bolivijského institutu zahraničního obchodu (IBCE) umožnilo snadnější přístup nákladu z departementů Cochabamba, Beni a Pando. Hlavními exportovatelnými produkty z těchto regionů jsou potraviny a průmyslové zboží, říká IBCE. Trasa také nabízí možnost importu vstupů pro posílení výroby v těchto odděleních.

Výstup z Atlantiku by Bolívii efektivněji propojil s evropskými zeměmi, včetně Spojeného království, Španělska, Francie a Německa, které mají v současnosti největší obchodní toky s bolivijskými dodavateli. „Zároveň se spojuje s některými státy USA, jako je New York a Florida,“ řekla Diálogo Chino Jimena León, vedoucí statistiky IBCE.

Bolívie má obchodní deficit s Asií a její výměny s Čínou to do značné míry vysvětlují. „Konkrétně přes Atlantik vyvezla Bolívie na asijský trh v letech 2016 až srpen 2021 hodnotu 55 milionů USD, zatímco dovoz ve stejném období činil 666 milionů USD,“ řekl León.

Současné spojení Bolívie s Atlantikem je přes vodní cestu Paraguay-Paraná. Tato vodní cesta je však v současnosti kvůli suchu nefunkční. V dubnu 2019 byla vodní cesta Paraguay-Paraná připravena k odeslání 84 kontejnerů bolivijského cementu a dřeva určených pro paraguayský a čínský trh, ale tento náklad se nakonec vyschlou cestou přepravit nemohl. S údajně spolehlivějšími toky by Ichilo-Mamoré mohl nabídnout přepravu zboží na čínský trh odolnější vůči klimatu, ale odborníci mají stále obavy.

Sociálně-environmentální prognózy
První vodní cesta Ichilo-Mamoré byla projektem, do kterého belgická vládní rozvojová agentura investovala značné ekonomické a technické zdroje. Vodní biolog Paul Andre Van Damme, který v oblasti působil desítky let, si to pamatuje jasně.

Van Damme věří, že nová, vylepšená vodní cesta bude z hlediska plavební kapacity mnohem větší než její inkarnace ze 70. let 20. století. Dnes je nezbytné provést posouzení stavu vodní cesty a oblastí jejího vlivu, a pokud má projekt pokročit za první etapu údržby, zadat řádné studie vlivu na životní prostředí, které jsou schopny posoudit technickou proveditelnost projektu. .

Vzhledem k tomu, že neexistovala studie socio-environmentálních dopadů – v 70. letech, kdy byl projekt koncipován, neexistovala žádná legislativa v oblasti životního prostředí, která by je nařizovala – nevládní organizace se zatím k projektu nevyjádřily. Domorodí obyvatelé v oblasti vlivu vodní cesty také čekají, až se o projektu dozvědí více, aby mohli zaujmout informovanější stanovisko.

Van Damme varuje, že existuje úsek Mamoré, který není pro vodní cestu nejvhodnější. „Je to velmi dynamická, silná řeka s tokem, který je dán hydrologickou dynamikou podmíněnou pohořím And,“ vysvětluje. Usazenina řeky určuje její tok a neustále jej mění, vytváří nové laguny a meandry, řekl Diálogo Chino.

Letecký pohled na meandrující řeku, departement Beni.
Letecký pohled na meandrující řeku, departement Beni.

S tím souhlasí i socioložka Sarela Paz, která už tři desetiletí působí v oblasti vodní cesty – tropech Cochabamba a Amazonie Beni. Věří, že pokud nebude příliš invazivní, mohla by být vodní cesta prospěšná pro říční obyvatelstvo, které tvoří domorodí Amazonisté a vnitřní osadníci. Pokud by však byla řeka výrazně vybagrována, mohl by projekt způsobit značné škody.

Paz si také uvědomuje, že vodní cesta je výhodnější než silnice, alespoň ze socio-environmentálního hlediska. Odkazuje na silnici mezi Cochabambou a Beni, která měla vést přes národní park Isiboro Sécure a domorodé území, ale nakonec nebyla postavena.

Van Damme souhlasí s tím, že vodní cesta má menší dopad než silnice – ale větší než železnice. Ať už jde o jakýkoli projekt, říká, že by měl mít předchozí studii dopadu, která kromě zkoumání jeho technické a finanční proveditelnosti zahrnuje tři důležitá hodnotící kritéria.

První by měla být hydrologická, sedimentologická a geomorfologická rizika. To by přispělo k lepšímu pochopení chování řeky a umožnilo plánované zásahy. Druhý by měl vypočítat dopady na faunu, flóru a fungování místní ekologie. Třetí by se měla zaměřit na socioekonomickou analýzu, aby prozkoumala dopady projektu na sociální dynamiku a produktivní činnosti, jako je rybolov, turistika a rekreace.

Taková sociálně zaměřená studie by mohla být zásadní pro projekt vodní cesty Ichilo-Mamoré. To by mohlo předejít a zmírnit potenciálně kritické problémy pro ekosystém, pro okolní domorodé komunity a dokonce i pro více urbanizované obyvatelstvo, které by mohlo být vystaveno smrtícím záplavám, což je riziko, které je již latentní v departementu Beni kvůli plochosti jeho území. území.

„Podrobná studie socio-environmentálních dopadů je nezbytným předpokladem pro posun vpřed a musí být provedena před zahájením projektu, nikoli až když již probíhá nebo probíhá,“ trvá na svém Van Damme.

 

Ukrajinské uprchlice se setkávají se švédskou rozmanitostí (CZ DABING)

Ukrajinské uprchlice zažívají realitu švédského „multikulturalismu” na vlastní kůži a říkají, že se teď chtějí vrátit na Ukrajinu. Více ve videu.

Zvažte podporu zasláním příspěvku na český účet: 2201583969/2010 nebo přes QR kód zde: https://otevrisvoumysl.cz/prispevek. Děkuji!

  1. Přihlašte si odběr na email: https://otevrisvoumysl.cz/email
  2. Sledujte na Telegramu: https://t.me/otevrisvoumysl
  3. Sledujte na VK: https://vk.com/otevrisvoumysl