Target Corporation je čtvrtým největším maloobchodníkem ve Spojených státech, provozuje 1 556 obchodů ve 47 státech. Target, dříve Dayton Hudson Corporation, má tři hlavní maloobchodní divize: Target Stores, Mervyn’s a Marshall Field’s. Target Stores je druhým diskontním prodejcem v zemi, za ním pouze Wal-Mart Stores, Inc., a odlišuje se od svých konkurentů tím, že nabízí luxusní produkty zaměřené na módu za dostupné ceny. 1 225 obchodů Target, které se nacházejí ve 47 státech, vygenerovalo 84 procent tržeb Targetu za fiskální rok 2002. Do tohoto počtu obchodů jsou zahrnuty jednotky Target Greatland, které jsou mnohem větší než typický obchod Target, v průměru 145 000 čtverečních stop oproti 126 000 čtverečních stop; stejně jako prodejny SuperTarget, což jsou kombinované prodejny diskontních/potravinářských služeb, o průměrné ploše 175 000 čtverečních stop. V roce 2002 generovalo 9 procent tržeb Mervyn 267 obchodů umístěných ve 14 státech, především na západě, jihozápadě a středozápadě (konkrétně v Minnesotě a Michiganu). Mervyn’s se sídlem v oblasti San Francisco Bay se staví jako řetězec sousedských obchodních domů s průměrnou cenou, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi. Divize kompletních obchodních domů společnosti Target Corporation, která přispívá 6 procenty tržeb, je nyní konsolidována pod hlavičkou Marshall Field’s. Obchody 62 Marshall Field’s (které zahrnují místa, která dříve fungovala pod jmény Dayton’s a J.L. Hudson’s) se nachází v osmi státech na horním středozápadě, přičemž většina se nachází ve třech metropolitních oblastech: Minneapolis, Chicago a Detroit. Filantropie Target Corporation byla a stále je legendární. V roce 1989 společnost obdržela americkou cenu Corporate Conscience Award za svou velkorysost a společnost Target přispívá každý týden více než 2 miliony dolarů komunitám, ve kterých se nacházejí její obchody.
Raná léta
Target Corporation nese silný otisk svého zakladatele George Drapera Daytona. Daytonův otec, lékař ve státě New York, si nemohl dovolit poslat ho na vysokou školu, zčásti proto, že doktor svobodně poskytoval své služby chudým. Dayton se tedy v roce 1873 ve věku 16 let sám vydal do práce v uhelném a dřevařském skladu. Jako workoholik si podlomil zdraví a o rok později se musel vrátit do rodinného domu, aby se zotavil. Nenechal se odradit a stal se bankéřem. O necelých deset let později, v roce 1883, byl natolik bohatý, že koupil Bank of Worthington v Minnesotě. Mezitím se oženil a stal se aktivním v presbyteriánské církvi.
Ukázalo se, že Daytonovo spojení s presbyteriánskou církví bylo zásadní pro vzestup jeho Daytonské společnosti. V roce 1893, v roce recese, která způsobila pád místních cen nemovitostí, vyhořel Westminsterský presbyteriánský kostel v Minneapolis. Pojištění nepokrylo náklady na novostavbu a jediný další zdroj příjmů, nárožní pozemek u zbořeného kostela, byl neprodejný, protože trh s nemovitostmi si vedl špatně. Sbor přesvědčil rodinu Daytonů, kteří byli věrnými členy církve, aby jej koupila, aby mohla pokračovat stavba nového kostela. Dayton to koupil a nakonec na pozemku postavil šestipatrovou budovu. Při hledání nájemníků se rozhodl koupit nedaleký obchod Goodfellow Dry Goods a zřídit ho v nové budově. Na jaře 1902 byl obchod známý jako Goodfellow Dry Goods store; v roce 1903 byl název společnosti změněn na Dayton Dry Goods Company, o sedm let později jednoduše Dayton Company, předchůdce Dayton Hudson Corporation a nakonec Target Corporation.
Nakonec se obchod rozšíří, aby zaplnil šestipatrovou budovu. Dayton, který neměl žádné předchozí zkušenosti s maloobchodem, držel společnost pevně pod kontrolou až do své smrti v roce 1938. Jeho zásady šetrnosti a střízlivosti a jeho spojení jako bankéře umožnily společnosti růst. Dokud byl v čele, obchod byl veden jako rodinný podnik. Každý Štědrý den rozdával sladkosti každému zaměstnanci prodejny. Byl posedlý dochvilností a věděl, že na začátku schůzky zamykal dveře, čímž nutil opozdilce čekat a poté se mu osobně omlouvat. Obchod byl provozován podle přísných presbyteriánských směrnic: neprodával se žádný likér, obchod byl v neděli zavřený, o sabatu nebyly povoleny žádné obchodní cesty ani reklama a společnost Dayton odmítla inzerovat v novinách, které sponzorovaly reklamy na lihoviny.
Tento přístup neutlumil podnikání; Dayton Company se stala mimořádně úspěšnou. Společnost Dayton Company, která ve dvacátých letech minulého století byla multimilionovým obchodem, se rozhodla, že je připravena expandovat, a v roce 1929, jen dva měsíce před historickým krachem akciového trhu, koupila J. B. Hudson & Son, klenotníka se sídlem v Minneapolis.
Společnosti Dayton Company se podařilo přečkat Velkou hospodářskou krizi, i když její klenotnická společnost po dobu jejího trvání fungovala v červených číslech. Daytonův syn David zemřel v roce 1923 ve věku 43 let a George předával stále větší část podnikání společnosti jinému synovi, Nelsonovi. George Draper Dayton zemřel v roce 1938. Zanechal jen skromné osobní jmění, protože rozdal miliony dolarů na charitu. V roce 1918 byla založena Daytonská nadace s 1 milionem dolarů.
Nelson Dayton převzal předsednictví Dayton Company v roce 1938, kdy to již bylo 14 milionů dolarů, a viděl, že se rozrostl na 50 milionů dolarů. Druhá světová válka nebrzdila podnikání; spíše Dayton proměnil válku v výhodu. Spotřební zboží bylo tak vzácné, že již nebylo nutné přesvědčovat zákazníky, aby kupovali dostupné zboží. Objem prodeje se dramaticky zvýšil díky manažerům Daytonu, kteří získali zboží, aby byl obchod plný. Nelson Dayton úzkostlivě dodržoval válečnou vládu nad podnikáním, a když například vláda provedla nájezd na kovový šrot, nařídil demontovat elektrický nápis obchodu a přidat jej do šrotu. Až do smrti Nelsona Daytona v roce 1950 byla společnost vedena podle přísných morálních zásad jeho otce, jejího zakladatele. V lednu 1944 se Dayton’s stal jedním z prvních obchodů v zemi, který svým zaměstnancům nabídl důchodovou politiku, po níž v roce 1950 následovalo komplexní pojištění.
Odstranění konzervativní image, startovní cíl: 50.–60. léta 20. století
Se smrtí Nelsona Daytona v roce 1950 se Dayton Company pustila do nové éry. Místo vlády jednoho muže vedl společnost tým pěti bratranců z Daytonu, ačkoli jeden z nich, Nelsonův syn Donald Dayton, převzal titul prezidenta. Zákaz lihovin v jídelnách obchodu byl zrušen a brzy bude Dayton Company zcela sekularizována a bude v neděli inzerovat a podnikat.
Nové vedení Dayton Company provedlo radikální a nákladné inovace. V roce 1954 společnost J.L. Hudson Company, která se nakonec sloučila s Dayton’s, otevřela na předměstí Detroitu největší nákupní centrum na světě. Mělo to velký úspěch a o dva roky později se Dayton Company rozhodla postavit obchodní centrum na pozemku o rozloze 500 akrů mimo Minneapolis. Architekt, zděšený, když zjistil, že Minneapolis má jen 113 dobrých nákupních dní v roce, rozhodl se postavit nákupní centrum pod krytem; Výsledkem bylo Southdale, první plně uzavřené nákupní centrum v historii, s Dayton’s jako jedním z jeho kotevních obchodů.
Bezpečný, konzervativní styl řízení, který preferovali George Draper Dayton a jeho syn Nelson, přešel do historie; mladší, agresivnější management prosazoval radikální expanzi a inovace by následovaly. Společnost založila diskontní řetězec Target v roce 1962, otevřela první jednotku v Roseville, Minnesota, a v roce 1966 se rozhodla vstoupit na vysoce konkurenční trh maloobchodního knihkupectví a otevřela B. Dalton Bookstores.
V roce 1967 společnost změnila svůj název na Dayton Corporation a provedla svou první veřejnou nabídku akcií. Ten rok také získala San Francisco’s Shreve and Company, která se spojila s J.B. Hudsonem a vytvořila Dayton Jewelers. V roce 1968 koupila Pickwick Book Shops v Los Angeles a spojila je s B. Daltonem. Také v roce 1968 společnost získala obchodní domy v Oregonu a Arizoně. Následující rok přinesl akvizici J.E. Caldwell, řetězce klenotnictví se sídlem ve Filadelfii, a Lechmere, bostonského maloobchodníka.
Získání Hudson’s, Mervyn’s a Marshall Field’s: 1969-90
V roce 1969 došlo také k velké akvizici: Detroitská společnost J.L. Hudson Company, řetězec obchodních domů, který existoval již od roku 1881. Výsledkem fúze byla společnost Dayton Hudson Corporation, 14. největší maloobchodník ve Spojených státech. Akcie Dayton Hudson byly kotovány na newyorské burze cenných papírů.
Sloučením změnila Dayton Foundation svůj název na Dayton Hudson Foundation. Od roku 1946 bylo 5 procent zdanitelného příjmu Dayton Company darováno nadaci, což pokračovalo i po fúzi. Nadace inspirovala v roce 1976 Obchodní komoru v Minneapolis k založení klubu Minneapolis 5% Club, který nakonec zahrnoval 23 společností, z nichž každá věnovala 5 procent svých příslušných zdanitelných příjmů charitativním organizacím. Do konce roku 1996 nadace darovala více než 352 milionů $ na sociální a umělecké programy.
Dayton Hudson koupil v roce 1970 další dva klenotníky – C.D. Peacock, Inc., Chicago, a J. Jessop and Sons of San Diego. Tržby společnosti přesáhly v roce 1971 1 miliardu dolarů.
Kalifornský Mervyn’s, řada obchodních domů za mírné ceny, se v roce 1978 spojil s Daytonem Hudsonem. Toho roku se Dayton Hudson stal sedmým největším maloobchodním prodejcem smíšeného zboží ve Spojených státech, jehož tržby v roce 1979 přesáhly 3 miliardy dolarů. Také v roce 1979 se řetězec Target stal největším producentem příjmů Dayton Hudson a zastínil obchodní domy, na kterých byla firma založena.
Dayton Hudson koupil Ayr-Way, řetězec 50 diskontních prodejen se sídlem v Indianapolis, v roce 1980 a převedl tyto jednotky na obchody Target. V roce 1982 společnost prodala Dayton Hudson Jewelers společnosti Henry Birks & Sons Ltd. z Montrealu a v roce 1986 prodala B. Dalton společnosti Barnes & Noble, Inc. sloučeny do nové jednotky nazvané Dayton Hudson Department Store Company, i když si jednotky Dayton a Hudson samy zachovaly svou oddělenou identitu. Tržby přesáhly v roce 1987 hranici 10 miliard dolarů.
Koncem 80. let se společnost zaměřila na nevyžádanou nabídku na převzetí ze strany Dart Group, která by zahrnovala soudní spory obou stran předtím, než krach akciového trhu v říjnu 1987 ukončil pokus o převzetí. Druhý pokus o převzetí společnosti by se uskutečnil o devět let později, kdy konkurenční J.C. Penney Company, Inc. nabídla za maloobchodníka více než 6,5 miliardy dolarů. Nabídka, kterou analytici považovali za podhodnocení hodnoty společnosti, byla odmítnuta. Mezitím Dayton Hudson pokračoval ve svých akvizicích a koupil Marshall Field & Company od BATUS Inc., americké dceřiné společnosti B.A.T. Industries PLC, v roce 1990 za zhruba 1 miliardu dolarů. Ctihodný Marshall Field’s byl v oblasti Chicaga stejnou dominantou jako Dayton’s v Minneapolis a obchody Hudson’s byly v Detroitu; akvizice přidala 24 obchodních domů k divizi Department Store v Dayton Hudson a zároveň zdvojnásobila její maloobchodní plochu obchodního domu.
Spuštění Target Greatland, SuperTargets a karty cílového hosta: 1990-95
Zatímco obchodní domy Dayton’s, Hudson’s a Marshall Field nabízely finančně náročnějším zákazníkům dražší a sofistikovanější zboží, populární Target a Mervyn’s vycházely vstříc zákazníkům, kteří dbají na rozpočet, a nabízeli oblečení a rekreační předměty na samoobslužné bázi. S příchodem 21. století byl Target i nadále největším výdělkem společnosti Dayton Hudson Corporation, který kombinuje úspěšnou obchodní směs čistých obchodů se snadnou navigací a kvalitním zbožím, které reaguje na trendy. V roce 1990 byla otevřena první z více než 50 rozšířených prodejen Target Greatland; v roce 1995, po vedení takových rivalů jako Wal-Mart a Kmart, společnost otevřela svůj první SuperTarget, který spojil úspěšný mix smíšeného zboží řetězce s obchodem s potravinami. Spolu s rozšířením svých tradičních obchodních domů podél východního pobřeží bylo jen na rok 1996 naplánováno šest nových SuperTargets. V roce 1995 byla také představena karta Target Guest Card, první kreditní karta v obchodě se slevovým maloobchodem. Do roku 1998 karta hosta přilákala devět milionů účtů.
Šíření nákupních center a recesní ekonomika na počátku 90. let způsobily prudké změny ve vzorcích spotřebitelských výdajů v celých Spojených státech. V roce 1996 se země mohla pochlubit 4,97 miliardami čtverečních stop maloobchodní plochy – v průměru 19 čtverečních stop na osobu na celostátní úrovni –, ale maloobchodníci pocítili tíseň způsobenou tak velkým počtem obchodů, které se dvoří spotřebitelům, kteří se stále více stydí utrácet. Tato situace nejvíce negativně ovlivnila objemy prodejů střední a vyšší kategorie generované obchody na úrovni obchodů Mervyn’s, Dayton’s, Marshall Field’s a Hudson’s. V reakci na to vyvinul Dayton Hudson nové strategie merchandisingu, zákaznických služeb a reklamy ve snaze stabilizovat klesající objem prodeje těchto jednotek. Mervyn se zaměřil na větší spoléhání se na národní značky, což spojilo s rostoucím využíváním tištěné reklamy a expanzí trhu prostřednictvím akvizice šesti prodejen Jordan Marsh a pěti prodejen Lord & Taylor na jihu Floridy. Společnosti Dayton’s, Hudson’s a Marshall Field’s se dvořily luxusním spotřebitelům prostřednictvím zvýšeného mixu jedinečného, kvalitního zboží, zvýšeného důrazu na zákaznický servis a zvýšeného počtu zaměstnanců na prodejní ploše, což vše předznamenalo návrat ke „staromódním službám“ na kterém byl založen Dayton Hudson. Mezitím jednotka obchodního domu pracovala na snížení zásob a investovala do přestavby a technologického vylepšení některých svých starších prodejen.
Dosažení nových výšin pod Ulrichem: konec 90. let a dále
V roce 1994 byl výkonný ředitel společnosti Target Robert J. Ulrich jmenován předsedou a generálním ředitelem společnosti Dayton Hudson. V témže roce společnost zahájila novou strategii: rozvoj „bezhraniční“ podnikové struktury, v níž by mohly být zdroje a marketingové a manažerské znalosti sdíleny každou ze tří divizí za účelem vytvoření efektivnější organizace. V roce 1996 Ulrich spustil tříletý program na snížení ročních provozních nákladů o 200 milionů dolarů, zejména u méně výkonných jednotek Mervyn’s a obchodních domů.
Začátkem roku 1997 se Dayton Hudson Corporation skládala ze tří hlavních autonomně řízených provozních jednotek: Target, se 735 diskontními prodejnami ve 38 státech, představoval primární oblast růstu společnosti; středně drahý řetězec Mervyn’s provozoval 300 obchodů v 16 státech a luxusní společnost Department Store Company provozovala 22 obchodů Hudson’s, 19 Dayton’s a 26 obchodů Marshall Field’s. Taková široká expanze z první šestipatrové budovy, ve které Dayton sídlil, by zakladatele společnosti bezpochyby ohromila. Kapitálová expanze, stejně jako pestřejší maloobchod, zaujaly místo vedle starých zásad šetrnosti a střízlivosti.
Během roku 1997, v rámci své snahy o obrat kolem řetězce Mervyn’s, Dayton Hudson prodal nebo uzavřel 35 prodejen Mervynu, včetně všech obchodů tohoto řetězce na Floridě a v Georgii. Koncem 90. let také došlo k omezení na přední straně obchodního domu, protože Dayton Hudson prodal své obchody Marshall Field’s v Texasu a také uzavřel svůj obchod Marshall Field’s v centru Milwaukee.
Dayton Hudson také pokračoval ve svém úsilí vrátit to komunitám, kterým sloužil. Během roku 1997 společnost a její maloobchodní divize poskytly granty ve výši přibližně 39 milionů $, včetně 2,8 milionu $ ve stipendiích, která byla poskytnuta seniorům středních škol, kteří byli zapojeni do jejich komunit. Ten rok řetězec Target zahájil svůj program Take Charge of Education, který se rychle stal jedním z nejoblíbenějších komunitních snah společnosti. Program umožnil držitelům karty Target Guest Card přihlásit se do školy dle vlastního výběru a získat 1 procento z částky nákupu karty hosta. Během dvou let bylo zaregistrováno více než 300 000 škol a těmto školám bylo přiděleno více než 800 000 USD.
Ulrichovo úsilí o snižování nákladů, ořezávání Mervyna a Marshalla Fielda a – což je nejdůležitější – obří molo, do kterého se Target rozrostl, se spojilo, aby přineslo Dayton Hudson do konce 90. let nebývalé úrovně ziskovosti. Zatímco tržby vzrostly do fiskálního roku 1999 na 33,7 miliardy USD, čistý příjem poprvé překonal hranici 1 miliardy USD a dosáhl 1,14 miliardy USD, což znamená ziskovou marži 3,4 procenta. To představovalo téměř ztrojnásobení zisku z roku 1996 ve výši 463 milionů USD a téměř zdvojnásobení ziskové marže v tomto roce, 1,8 procenta. Tyto výsledky byly taženy především řetězcem Target, který se stal jednou z nejžhavějších komodit v maloobchodě. Ulrich se soustředil na to, aby se z Target stal moderní řetězec se stylovými produkty za výhodné ceny. Například počátkem roku 1999 řetězec začal prodávat špičkové nádobí Calphalon a také uvedl na trh řadu stylových malých spotřebičů a domácích potřeb navržených architektem Michaelem Gravesem – tato řada se stala tak populární, že se rychle rozrostla na více než 500 položek. . Prostřednictvím těchto inovací se Ulrichovi podařilo jasně odlišit Target od jeho diskontních konkurentů – dokonce přivedl některé zákazníky/fanoušky k používání luxusní francouzské výslovnosti názvu řetězce: Tar-zhay. Mezitím řetězec nadále rostl rychlostí asi 70 obchodů ročně, expandoval do klíčových městských oblastí Chicaga a New Yorku a také se rozšířil na severovýchod. Výsledkem bylo, že 900členný řetězec Target generoval do konce dekády více než tři čtvrtiny tržeb Dayton Hudson ve srovnání s přibližně polovinou před deseti lety. Rostoucí převaha diskontního řetězce vedla společnost v lednu 2000 k přejmenování na Target Corporation.
Během stejného období společnost v tichosti vyvinula strategii elektronického obchodování, která zahrnovala řízení vlastní online distribuce. V roce 1998 koupila společnost Rivertown Trading Company, zásilkovou firmu se sídlem v Twin Cities, za 120 milionů dolarů, aby zajišťovala plnění, marketing a distribuční služby pro e-commerce úsilí všech maloobchodních jednotek společnosti. Online maloobchod získal větší profil na začátku roku 2000 s vytvořením samostatné jednotky elektronického obchodování s názvem Target Direct. Nové webové stránky značky obchodů byly spuštěny později v tomto roce.
Internetový tlak také sehrál roli ve více změnách názvu. V lednu 2001 společnost oznámila, že změní názvy svých obchodních domů Dayton a Hudson na Marshall Field’s. Target plánoval spuštění online registru dárků během roku 2001 a chtěl tak učinit pod jednotným názvem obchodního domu. Marshall Field’s byl vybrán z několika důvodů: byl nejznámějším ze tří jmen, jeho základna v Chicagu byla větší než Minneapolis a Detroit a byla hlavním cestovním centrem a byl to největší řetězec s 24 obchody ve srovnání s 19 Daytonových a 21 Hudsonových.
V Target Stores (oficiální název diskontní divize) se mezitím používání karty Target Guest Card začalo zhoršovat, protože spotřebitelé tíhli více ke kartám Visa a MasterCard třetích stran a omezili používání karet soukromých značek. Testování karty Target Visa začalo na podzim roku 2000 a začátkem roku 2003 bylo na novou kartu Visa převedeno téměř šest milionů účtů Karty hostů. Samotný řetězec Target se počátkem roku 2000 neustále rozšiřoval, k celkovému počtu přidal 62 diskontních prodejen a během fiskálního roku 2002 také 32 nových obchodů SuperTarget, čímž se celkový počet zvýšil na téměř 1 150 a počet SuperTarget na přibližně 100. Do této doby Target Divize Stores generovala 84 procent tržeb mateřské společnosti. Zisky dosáhly 1,65 miliardy dolarů, a to i přes pokračující boje divizí Mervyn’s a Marshall Field, kde zisky klesaly. Pověsti pokračovaly v víření o možném odprodeji jedné nebo obou těchto divizí, přičemž ani jedna z nich nepřidávala počet obchodů (Marshall Field’s ve skutečnosti prodal své dva obchody v Columbusu, Ohio, v roce 2003). Ulrich však takové fámy důsledně popíral a dosud hvězdný úspěch divize Target Stores více než vynahradil neuspokojivý výkon ostatních maloobchodních jednotek Target Corporation.
Hlavní dceřiné společnosti: The Associated Merchandising Corporation; Dayton’s Commercial Interiors, Inc.
Hlavní divize: Cílové obchody; Mervynova; Marshall Field’s; Cílové finanční služby; cíl.přímý.
Hlavní konkurenti: Wal-Mart Stores, Inc.; Kmart Corporation; J.C. Penney Corporation, Inc.; Sears, Roebuck and Co.; Federované obchodní domy, Inc.; The May Department Stores Company; Společnosti TJX, Inc.; Kohl’s Corporation; Dillard’s, Inc.; Nordstrom, Inc.; Saks Incorporated; Ross Stores, Inc.
Chronologie
Klíčová data:
1902: George Draper Dayton otevírá obchod Goodfellow Dry Goods v šestipatrové budově v centru Minneapolis.
1903: Název společnosti se změnil na Dayton Dry Goods Company.
1910: Název je zkrácen na Dayton Company.
1938: Dayton umírá; jeho syn Nelson přebírá obchod v hodnotě 14 milionů dolarů.
1956: Společnost staví první plně uzavřené nákupní centrum na světě s názvem Southdale, které se nachází na předměstí Minneapolis.
1962: Spuštěn diskontní řetězec Target.
1967: Společnost mění svůj název na Dayton Corporation a provádí svou první veřejnou nabídku akcií.
1969: Dayton se spojuje s řetězcem obchodních domů J.L. Hudson Company se sídlem v Detroitu a vzniká Dayton Hudson Corporation.
1978: Dayton Hudson získává kalifornský Mervyn’s řetězec středně levných obchodních domů.
1979: Řetězec Target se stává největším producentem příjmů v Dayton Hudson.
1990: Akvizice společnosti Marshall Field & Company, provozovatele obchodního domu se sídlem v Chicagu.
1995: Otevření prvního kombinovaného obchodu se slevami a potravinami SuperTarget; Target Guest Card, první kreditní karta v obchodě se slevovým maloobchodem, má svůj debut.
1998: Jako součást e-commerce push, Rivertown Trading Company, zásilková společnost se sídlem v Twin Cities, byla získána.
2000: Vzhledem k rostoucí důležitosti svého diskontního řetězce se Dayton Hudson přejmenuje na Target Corporation; Target Direct je tvořen jako samostatná e-commerce jednotka.
2001: Názvy obchodních domů Dayton’s a Hudson’s jsou změněny na Marshall Field’s.
další detaily
Veřejná společnost
Začleněna: 1902 jako Goodfellow Dry Goods
Zaměstnanci: 306 000
Tržby: 43,92 miliard $ (2002)
Burzy cenných papírů: New York Pacific
Symbol tickeru: TGT
NAIC: 452110 Obchodní domy; 452910 Skladové kluby a supermarkety; 452990 Všechny ostatní obchody se smíšeným zbožím; 454110 Elektronické obchody a zásilkové obchody
