Charakteristiky socialismu a kteréhokoliv jiného utlačovatelského systému a společnosti

Charakteristiky socialismu a kteréhokoliv jiného utlačovatelského systému a společnosti:
– existuje jen jedna pravda. S odpůrci jedné pravdy je třeba zatočit. Dokud není moc uchopena, protistrana je dehonestována, její příznivci zastrašováni, vylučováni z debaty. Vytváří se opovržení vůči jiným názorům.
– neplatí presumpce neviny. Člověk je buď vinen z podstaty nebo svou nevinu musí dokazovat.
– stát a systém porušuje své vlastní zákony a Ústavu, jako tomu bylo v posledních letech při kovidu, ale u občanů to tvrdě trestá, přestože na to právě podle zákona a Ústavy nemá právo
– přehnané nařízení, zákazy vycházení po určité hodině, kdy si systém cvičí svaly na občanech
– podpora neprodukce a vysoké zdanění. Kdo neprodukuje, je podporován, dotován, kdo produkuje, maká, je tvrdě zdaněn.
– soukromí neexistuje. Před uchopením moci začíná systém okopávat základy soukromí. Nic není soukromé. Záminka může být čím topíš (právo úřadu vstoupit do obydlí), jaký máš názor (kontrola tajnými službami, jako to dělala např. STB, tzn. odposlechy, špehování), tvoje ochrana při nehodě (systém kontroly v autech od roku 2024), návrh na zákon, kdy může dětský ombudsman kontrolovat rodinu doma.
– při získávání moci se systematicky pracuje na zničení dobrého jména oponentů, jejich vyloučení z rozhodování, vlivu na společnost
– je zakázán jiný názor (buď je to od ďábla, imperialisty, atd)
– existuje rozpor mezi tím, co systém proklamuje a tím, co dělají prominenti systému
– vlastnictví je buržoazní (nemoderní) přežitek. Důvod je domnělý třídní boj nebo uvědomělost pro odvrácení určité nejisté zkázy. Nikdo by neměl nic vlastnit. Vše je erár. Podle toho také věci vypadají.
– vzděláváním dětí od jejich nejútlejšího věku, aby neměly pochybnosti o správnosti aktuální ideologie. Dále v životě vychází z falešných informací, na kterých staví ostatní vědění a proto nemohou mít ani pochybnosti. Stádní efekt je dosažený skupinovým vzděláváním.
– placení jsou vědci a projekty, které podporují ideologii dobra pro všechny
– udávání je občanská povinnost, činíš nejvyšší dobro. Nepřítel neustále číhá na naše selhání, proto je třeba být obezřetný (v Rusku byly cedulky: Pozor, nepřítel naslouchá)
– je šířen strach a nenávist vůči vymyšleným viníkům nebo těm, kteří se ještě nepodřídili.
– nástroj na ovládnutí společnosti je dále používán pocit viny (např. něco vlastnit na rozdíl od těch, kteří nic nemají, příliš utrácet, cestovat, spotřebovávat nebo patřit k nějakému státu s jeho předešlou utlačovatelskou historií)
– další nástroj je postavit dvě skupiny proti sobě pomocí pomluv, vytváření strachu anebo roztříštit společnost na základě obrovské množství vyhrocených témat a dosáhnout toho, že se zabývají nenávistí proti sobě, zatímco systém převezme moc. Roztříštěním na mnoho silně emotivních témat, zanikne účel skupiny nebo národa a jeho společné povědomí a určitě soudržnosti, jako je tomu např. při občanské válce.
– v počátcích existují bojůvky (Lidové milice, spolky udavačů, apod)
– lidé zjišťují, že se nevyplatí vyčuhovat a být jakkoliv aktivní. Iniciativa se stává nebezpečnou. Ideální je nebýt viděn. To platí i v práci a tak společnost neprospívá ekonomicky nebo chudne. Úpadek je v tvořivosti, schopnosti brát za něco skutečnou zodpovědnost.
– společnost je budována pod příslibem blaha pro všechny. Obvykle z toho těží jen privilegovaná skupina, ostatních žití se zhoršuje.
– protože žije společnost ve lži a pod útlakem, což jsou nemorální a degradující faktory, stav společnosti samotné je snížení morálky (za komunistů bylo heslo: kdo nekrade, okrádá svou rodinu)
– monopolizace ekonomiky, médií. Soudnictví podle ideologické příručky.
– tabule viníků. Systém potřebuje mít vnitřní a vnější nepřátele, aby zdůvodnila svojí nefunkčnost, úpadek.
– skupina je vše a jedinec není ničím. Kolektivismus je součástí státní ideologie. Toto je v rozporu s pravidlem života, protože jedinec je vynálezcem, tvůrcem uměleckého díla, chlapíkem, co z ničeho vybuduje továrnu. Skupina tomu přispívá, ale není tvůrcem a tím, kdo danou věc dotáhne do konce.
– i když je skupina vše, existují rovnější mezi rovnými. Pro ně pravidla systému neplatí nebo je upraví tak, aby jim vyhovovala.
– systém je sám o sobě nefunkční, ztrácí konkurenci, pokud ještě nějaká existuje v okolních zemích. Protože existuje cenzura, lidé nemají žádné srovnání s efektivitou jiných systémů. Pochybovat o systému je bráno jako kacířství, je trestáno.
– k moci se dostávají diletanti nebo šílenci, jejichž nastavení mysli je hnáno nutkáním vše zhoršit, podpořit vše špatné a odstranit dobré (protože absolutna neexistují, ani komunisté minulosti nedělali jen zlé věci)
– o postupu v systému nerozhodují schopnosti, aktivita a výsledky, ale schopnost citovat stávající ideologii bez zaváhání, částečně neviditelnost a intriky
– systém se dostal k moci pomocí záminky. Ať už je to třídní boj, úbytek pracovní síly jako při zavedení nevolnictví nebo otrokářská minulost společnosti. Pocit viny je jeden z nástrojů. Je použit jako záminka.
– součástí strategie je tedy vždy: šíření strachu, vnější a vnitřní nepřítel, vytvoření pocitu viny a záminka pro provedení akce a převzetí moci (pomalé nebo rychlé, jako např. ve 30 letech v Německu hitlerovci, kdy zinscenovali podpálení Reichstagu, které svedli na komunisty). Vždy je to vnuceno „ve jménu dobra“, přestože by to většinou chtěla menší část společnosti.
– systém nemá nic společného se svobodou volby. Rozhoduje o životě a smrti a jako například v Číně nebo Iránu, i o narození. Vše je plánováno shora. Jen státní aparát, nejvyšší vůdce nebo šedá eminence ví nejlépe, jak bys měl žít.
– důraz je na nových symbolech, jako je vyvěšování vlaječek, památníky, atd, přičemž se neřeší podstatné strategické záležitosti (vyspělost průmyslu, brutální byrokracie, strategické suroviny, jako v případě EU)
– dehonestace a odmítání funkčních modelů, jako je svoboda projevu, soukromí, rodina, stát, národ a povyšování nových, úzkou skupinou lidí vytvořených ideologií, přestože jsou tyto ideologie nevyzkoušené nebo se v historii ukázali jako nefunkční nebo brutální
– dostat pod ideologii sport, umění, lidské myšlení a ekonomii

Malaysian Dears oslaví 28. narozeniny kazašského popového zpěváka Dimasha Kudaibergena charitativním aktem

Malaysian Dears (termín pro fanoušky kazašského popového zpěváka Dimashe Kudaibergena) zvýšili humanitární pomoc pro děti s rakovinou ve Všeobecné nemocnici Penang 20. května u příležitosti Kudaibergenových narozenin, které oslavil 24. května, uvedl Dimashnews.com.

Malajské děti s rakovinou, které se léčí v Penang General Hospital, dostaly osobní hygienické potřeby, hračky, ruční práce a odznaky s Kudaibergenovou fotografií.
Malajské děti s rakovinou, které se léčí v Penang General Hospital, dostaly osobní hygienické potřeby, hračky, ruční práce a odznaky s Kudaibergenovou fotografií.

„Dimash je vysoce uznávaný kazašský umělec, který sní o tom, že uvidí soudržný svět, kde se všichni jeden o druhého starají. Poselství, které nese ve svých písních, se dotýkají srdcí mnoha lidí a inspirují je k dobrým věcem,“ řekl administrátor malasijského fanklubu Azua Ali v rozhovoru pro Dimashnews.com.

Zpěvákovi fanoušci z celého světa pod jeho příspěvkem na Instagramu zanechali více než 6000 komentářů s vřelými přáními a slovy uznání.

„Ať je vaše hudba i nadále tím hudebním světem, který pro nás vytváříte! Gratulujeme,“ napsal Leo Cantro z Mexika.

Karin Aquatica řekla, že „tento den je stejně výjimečný jako vy pro nás“. „Přeji vám krásné narozeniny, na které budete vzpomínat v příštích letech!“ dodala.

Dimash zpíval na svém koncertu 16. dubna, který se konal v rámci jeho světového koncertu Arnau v pražské Tipsport Aréně.
Dimash zpíval na svém koncertu 16. dubna, který se konal v rámci jeho světového koncertu Arnau v pražské Tipsport Aréně.

Kudaibergen, narozený v roce 1994, zdědil své hudební dovednosti po svých rodičích, kteří cestovali po celé zemi a zpívali v duetu. Zpěvák byl na pódiu od raného věku: celé dětství zpíval a hrál na klavír na různých místech a soutěžích.

Kudaibergen se proslavil po zisku druhého místa v čínské show Singer v roce 2017, kde předvedl svůj působivý šestioktávový rozsah v celé své kráse. Jeho sbírka úspěchů zahrnuje taková prestižní ocenění jako Nejlepší asijský zpěvák na China Music Awards a Nejpopulárnější zahraniční zpěvák na MTV Asia Music Gala.

25. března se Kudaibergen po dvouleté pauze kvůli pandemii triumfálně vrátil na pódia koncertem v Coca-Cola Areně v Dubaji.

Nedávno Kudaibergen zveřejnil některé fragmenty rozhovoru, který poskytl Ralphu Simonovi, producentovi Lady Gaga a jednomu ze zakladatelů moderního mobilního průmyslu, v rámci konference Digital Life Design (DLD) v Mnichově, kde umělec vystupoval. Po Simonově prohlášení o touze světového německého skladatele filmové hudby a hudebního producenta Hanse Zimmera setkat se s Kudaibergenem zpěvák odpověděl „to by pro něj byl sen“ jako „Zimmer je největší a nejgeniálnější hudebník“.

„I feel the need!“ ✈️ Tom Cruise on quoting Top Gun mid-air and „flying a submarine“… into space?!

Tom Cruise se připojuje k filmovému kritikovi stanice BBC Radio 1 Ali Plumbovi, aby promluvil o jeho nejnovějším filmu Top Gun: Maverick. Ohlíží se za tím, jak získal roli Mavericka v původním Top Gunu a proč se rozhodl, že nyní je čas na pokračování. A odhaluje ikonické linie, které mu lidé citují, když letí. Navíc reaguje na *ten* moment Henryho Cavilla v Mission: Impossible – Fallout, kdy se zdá, že mu během pár sekund narostou vousy.

Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles

Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles
Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles

Komunita se schází ve východním Hollywoodu při zvláštní příležitosti.

Státní a městští představitelé se 9. dubna připojili ke scientologům, přátelům a komunitním vůdcům z celého Los Angeles ve východním Hollywoodu, aby oslavili 25. výročí vzniku a otevření ulice L. Rona Hubbarda, pojmenovaného po zakladateli scientologického náboženství.

Ulice je domovem pokročilé  scientologické organizace Scientologická církev Los Angeles , která slouží farníkům z celé Ameriky, a je křižovatkou pro největší světovou komunitu scientologů.

Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles
Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles

Mezi davem oslavujícím milník byli představitelé města a státu, kteří se zúčastnili původního ceremoniálu slavnostního otevření ulice L. Rona Hubbarda.

Mezi účastníky byl Nate Holden, který sloužil čtyři roky v senátu státu Kalifornie a 16 let v městské radě Los Angeles. Zúčastnil se také Keith Mozee, generální ředitel Streets Los Angeles; Sylvia Cunliffe, poté generální ředitelka služeb města Los Angeles; a Baydsar Thomasian, okresní poradce státní senátorky Marie Eleny Durazové. Paní Thomasian byla v roce 1997 vrchní zástupkyní členky rady 13 okresu Jackie Goldberg.

Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles
Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles

V rámci příprav na zasvěcení ulice před 25 lety církev zrenovovala celý městský blok od Sunset bulváru po Fontánu. Stovky dobrovolníků se podílely na projektu, který zahrnoval přeložení všech elektrických rozvodů do země, vysypání nových chodníků, terénní úpravy stromové aleje a vytvoření samotné ulice položením 150 000 dlažebních kostek.

Paní Thomasian, která pomáhala koordinovat projekt mezi Církví a městskou radou Los Angeles, řekla: „Je skvělé být zde, abychom oslavili 25. výročí vytvoření L. Ron Hubbard Way. Jen málo dalších zaměstnanců zde dnes může říci, že byli skutečně součástí budování ulice, a je mi ctí říci, že jsem byla.“ Předala církvi kalifornskou vlajku vyvěšenou nad kalifornským státním Kapitolem v Sacramentu jménem senátora Duraza.

Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles
Oslava 25. výročí vzniku ulice L. Ron Hubbarda v Los Angeles

Kromě toho, že slouží jako domov scientologům z celého Los Angeles, je L. Ron Hubbard Way také komunitním centrem, které pořádá festivaly, trhy a rodinné zábavné dny pro rodiny z východního Hollywoodu. Ukázkovým příkladem, ten samý den odpoledne L. Ron Hubbard Way představoval každoroční jarní jarmark Církve, který je zdarma otevřen pro komunitu. Zahrnoval řemeslný trh a některé z oblíbených food trucků v L.A. A pro děti byly připraveny projížďky na ponících, malování na obličej, dětská zoo a další hry a pamlsky.

Pro více informací o L. Ron Hubbard Way sledujte Inside a Church of Scientology na Scientologická televize, která debutovala v den, kdy byla síť spuštěna na počest zakladatelových narozenin v roce 2018. Ve speciálním spuštění bylo také představení sítě od Pan David Miscavige, církevní vůdce scientologického náboženství.

Rostoucí ceny zemědělství a potravin ovlivní lidi

Světová obchodní organizace (WTO) se k problému vyjádřila.

Rostoucí ceny zemědělství a potravin ovlivní lidi
Rostoucí ceny zemědělství a potravin ovlivní lidi

Světová obchodní organizace (WTO) uvedla, že rusko-ukrajinská válka, která začala 24. února, bude mít negativní dopad na růst cen energií, zejména v zemědělství a potravinářství.

V písemném prohlášení pro Valné shromáždění OSN Ngozi Okonjo-Etoala uvedl, že organizace byla „šokována“ tragédií na Ukrajině.

Rostoucí ceny zemědělství a potravin ovlivní lidi
Rostoucí ceny zemědělství a potravin ovlivní lidi

Okonjo-Etoala, která si přála, aby problémy země mohly být vyřešeny mírovými prostředky; „Jsme ale hluboce zarmouceni přetrvávajícím smutkem a ztrátou. Modlíme se za co nejrychlejší mírové řešení.“

Zaměření na negativní dopady války v Okonjo-Etoala na svět; „Jsme znepokojeni zejména rostoucími cenami zemědělských a potravinářských produktů a energetických zdrojů a také jejich negativním dopadem na mezinárodní společenství,“ řekl.

Target Corporation supermarket chain

Target Corporation je čtvrtým největším maloobchodníkem ve Spojených státech, provozuje 1 556 obchodů ve 47 státech. Target, dříve Dayton Hudson Corporation, má tři hlavní maloobchodní divize: Target Stores, Mervyn’s a Marshall Field’s. Target Stores je druhým diskontním prodejcem v zemi, za ním pouze Wal-Mart Stores, Inc., a odlišuje se od svých konkurentů tím, že nabízí luxusní produkty zaměřené na módu za dostupné ceny. 1 225 obchodů Target, které se nacházejí ve 47 státech, vygenerovalo 84 procent tržeb Targetu za fiskální rok 2002. Do tohoto počtu obchodů jsou zahrnuty jednotky Target Greatland, které jsou mnohem větší než typický obchod Target, v průměru 145 000 čtverečních stop oproti 126 000 čtverečních stop; stejně jako prodejny SuperTarget, což jsou kombinované prodejny diskontních/potravinářských služeb, o průměrné ploše 175 000 čtverečních stop. V roce 2002 generovalo 9 procent tržeb Mervyn 267 obchodů umístěných ve 14 státech, především na západě, jihozápadě a středozápadě (konkrétně v Minnesotě a Michiganu). Mervyn’s se sídlem v oblasti San Francisco Bay se staví jako řetězec sousedských obchodních domů s průměrnou cenou, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi. Divize kompletních obchodních domů společnosti Target Corporation, která přispívá 6 procenty tržeb, je nyní konsolidována pod hlavičkou Marshall Field’s. Obchody 62 Marshall Field’s (které zahrnují místa, která dříve fungovala pod jmény Dayton’s a J.L. Hudson’s) se nachází v osmi státech na horním středozápadě, přičemž většina se nachází ve třech metropolitních oblastech: Minneapolis, Chicago a Detroit. Filantropie Target Corporation byla a stále je legendární. V roce 1989 společnost obdržela americkou cenu Corporate Conscience Award za svou velkorysost a společnost Target přispívá každý týden více než 2 miliony dolarů komunitám, ve kterých se nacházejí její obchody.

Raná léta

Target Corporation nese silný otisk svého zakladatele George Drapera Daytona. Daytonův otec, lékař ve státě New York, si nemohl dovolit poslat ho na vysokou školu, zčásti proto, že doktor svobodně poskytoval své služby chudým. Dayton se tedy v roce 1873 ve věku 16 let sám vydal do práce v uhelném a dřevařském skladu. Jako workoholik si podlomil zdraví a o rok později se musel vrátit do rodinného domu, aby se zotavil. Nenechal se odradit a stal se bankéřem. O necelých deset let později, v roce 1883, byl natolik bohatý, že koupil Bank of Worthington v Minnesotě. Mezitím se oženil a stal se aktivním v presbyteriánské církvi.

Ukázalo se, že Daytonovo spojení s presbyteriánskou církví bylo zásadní pro vzestup jeho Daytonské společnosti. V roce 1893, v roce recese, která způsobila pád místních cen nemovitostí, vyhořel Westminsterský presbyteriánský kostel v Minneapolis. Pojištění nepokrylo náklady na novostavbu a jediný další zdroj příjmů, nárožní pozemek u zbořeného kostela, byl neprodejný, protože trh s nemovitostmi si vedl špatně. Sbor přesvědčil rodinu Daytonů, kteří byli věrnými členy církve, aby jej koupila, aby mohla pokračovat stavba nového kostela. Dayton to koupil a nakonec na pozemku postavil šestipatrovou budovu. Při hledání nájemníků se rozhodl koupit nedaleký obchod Goodfellow Dry Goods a zřídit ho v nové budově. Na jaře 1902 byl obchod známý jako Goodfellow Dry Goods store; v roce 1903 byl název společnosti změněn na Dayton Dry Goods Company, o sedm let později jednoduše Dayton Company, předchůdce Dayton Hudson Corporation a nakonec Target Corporation.

Nakonec se obchod rozšíří, aby zaplnil šestipatrovou budovu. Dayton, který neměl žádné předchozí zkušenosti s maloobchodem, držel společnost pevně pod kontrolou až do své smrti v roce 1938. Jeho zásady šetrnosti a střízlivosti a jeho spojení jako bankéře umožnily společnosti růst. Dokud byl v čele, obchod byl veden jako rodinný podnik. Každý Štědrý den rozdával sladkosti každému zaměstnanci prodejny. Byl posedlý dochvilností a věděl, že na začátku schůzky zamykal dveře, čímž nutil opozdilce čekat a poté se mu osobně omlouvat. Obchod byl provozován podle přísných presbyteriánských směrnic: neprodával se žádný likér, obchod byl v neděli zavřený, o sabatu nebyly povoleny žádné obchodní cesty ani reklama a společnost Dayton odmítla inzerovat v novinách, které sponzorovaly reklamy na lihoviny.

Tento přístup neutlumil podnikání; Dayton Company se stala mimořádně úspěšnou. Společnost Dayton Company, která ve dvacátých letech minulého století byla multimilionovým obchodem, se rozhodla, že je připravena expandovat, a v roce 1929, jen dva měsíce před historickým krachem akciového trhu, koupila J. B. Hudson & Son, klenotníka se sídlem v Minneapolis.

Společnosti Dayton Company se podařilo přečkat Velkou hospodářskou krizi, i když její klenotnická společnost po dobu jejího trvání fungovala v červených číslech. Daytonův syn David zemřel v roce 1923 ve věku 43 let a George předával stále větší část podnikání společnosti jinému synovi, Nelsonovi. George Draper Dayton zemřel v roce 1938. Zanechal jen skromné ​​osobní jmění, protože rozdal miliony dolarů na charitu. V roce 1918 byla založena Daytonská nadace s 1 milionem dolarů.

Nelson Dayton převzal předsednictví Dayton Company v roce 1938, kdy to již bylo 14 milionů dolarů, a viděl, že se rozrostl na 50 milionů dolarů. Druhá světová válka nebrzdila podnikání; spíše Dayton proměnil válku v výhodu. Spotřební zboží bylo tak vzácné, že již nebylo nutné přesvědčovat zákazníky, aby kupovali dostupné zboží. Objem prodeje se dramaticky zvýšil díky manažerům Daytonu, kteří získali zboží, aby byl obchod plný. Nelson Dayton úzkostlivě dodržoval válečnou vládu nad podnikáním, a když například vláda provedla nájezd na kovový šrot, nařídil demontovat elektrický nápis obchodu a přidat jej do šrotu. Až do smrti Nelsona Daytona v roce 1950 byla společnost vedena podle přísných morálních zásad jeho otce, jejího zakladatele. V lednu 1944 se Dayton’s stal jedním z prvních obchodů v zemi, který svým zaměstnancům nabídl důchodovou politiku, po níž v roce 1950 následovalo komplexní pojištění.

Odstranění konzervativní image, startovní cíl: 50.–60. léta 20. století

Se smrtí Nelsona Daytona v roce 1950 se Dayton Company pustila do nové éry. Místo vlády jednoho muže vedl společnost tým pěti bratranců z Daytonu, ačkoli jeden z nich, Nelsonův syn Donald Dayton, převzal titul prezidenta. Zákaz lihovin v jídelnách obchodu byl zrušen a brzy bude Dayton Company zcela sekularizována a bude v neděli inzerovat a podnikat.

Nové vedení Dayton Company provedlo radikální a nákladné inovace. V roce 1954 společnost J.L. Hudson Company, která se nakonec sloučila s Dayton’s, otevřela na předměstí Detroitu největší nákupní centrum na světě. Mělo to velký úspěch a o dva roky později se Dayton Company rozhodla postavit obchodní centrum na pozemku o rozloze 500 akrů mimo Minneapolis. Architekt, zděšený, když zjistil, že Minneapolis má jen 113 dobrých nákupních dní v roce, rozhodl se postavit nákupní centrum pod krytem; Výsledkem bylo Southdale, první plně uzavřené nákupní centrum v historii, s Dayton’s jako jedním z jeho kotevních obchodů.

Bezpečný, konzervativní styl řízení, který preferovali George Draper Dayton a jeho syn Nelson, přešel do historie; mladší, agresivnější management prosazoval radikální expanzi a inovace by následovaly. Společnost založila diskontní řetězec Target v roce 1962, otevřela první jednotku v Roseville, Minnesota, a v roce 1966 se rozhodla vstoupit na vysoce konkurenční trh maloobchodního knihkupectví a otevřela B. Dalton Bookstores.

V roce 1967 společnost změnila svůj název na Dayton Corporation a provedla svou první veřejnou nabídku akcií. Ten rok také získala San Francisco’s Shreve and Company, která se spojila s J.B. Hudsonem a vytvořila Dayton Jewelers. V roce 1968 koupila Pickwick Book Shops v Los Angeles a spojila je s B. Daltonem. Také v roce 1968 společnost získala obchodní domy v Oregonu a Arizoně. Následující rok přinesl akvizici J.E. Caldwell, řetězce klenotnictví se sídlem ve Filadelfii, a Lechmere, bostonského maloobchodníka.

Získání Hudson’s, Mervyn’s a Marshall Field’s: 1969-90

V roce 1969 došlo také k velké akvizici: Detroitská společnost J.L. Hudson Company, řetězec obchodních domů, který existoval již od roku 1881. Výsledkem fúze byla společnost Dayton Hudson Corporation, 14. největší maloobchodník ve Spojených státech. Akcie Dayton Hudson byly kotovány na newyorské burze cenných papírů.

Sloučením změnila Dayton Foundation svůj název na Dayton Hudson Foundation. Od roku 1946 bylo 5 procent zdanitelného příjmu Dayton Company darováno nadaci, což pokračovalo i po fúzi. Nadace inspirovala v roce 1976 Obchodní komoru v Minneapolis k založení klubu Minneapolis 5% Club, který nakonec zahrnoval 23 společností, z nichž každá věnovala 5 procent svých příslušných zdanitelných příjmů charitativním organizacím. Do konce roku 1996 nadace darovala více než 352 milionů $ na sociální a umělecké programy.

Dayton Hudson koupil v roce 1970 další dva klenotníky – C.D. Peacock, Inc., Chicago, a J. Jessop and Sons of San Diego. Tržby společnosti přesáhly v roce 1971 1 miliardu dolarů.

Kalifornský Mervyn’s, řada obchodních domů za mírné ceny, se v roce 1978 spojil s Daytonem Hudsonem. Toho roku se Dayton Hudson stal sedmým největším maloobchodním prodejcem smíšeného zboží ve Spojených státech, jehož tržby v roce 1979 přesáhly 3 miliardy dolarů. Také v roce 1979 se řetězec Target stal největším producentem příjmů Dayton Hudson a zastínil obchodní domy, na kterých byla firma založena.

Dayton Hudson koupil Ayr-Way, řetězec 50 diskontních prodejen se sídlem v Indianapolis, v roce 1980 a převedl tyto jednotky na obchody Target. V roce 1982 společnost prodala Dayton Hudson Jewelers společnosti Henry Birks & Sons Ltd. z Montrealu a v roce 1986 prodala B. Dalton společnosti Barnes & Noble, Inc. sloučeny do nové jednotky nazvané Dayton Hudson Department Store Company, i když si jednotky Dayton a Hudson samy zachovaly svou oddělenou identitu. Tržby přesáhly v roce 1987 hranici 10 miliard dolarů.

Koncem 80. let se společnost zaměřila na nevyžádanou nabídku na převzetí ze strany Dart Group, která by zahrnovala soudní spory obou stran předtím, než krach akciového trhu v říjnu 1987 ukončil pokus o převzetí. Druhý pokus o převzetí společnosti by se uskutečnil o devět let později, kdy konkurenční J.C. Penney Company, Inc. nabídla za maloobchodníka více než 6,5 miliardy dolarů. Nabídka, kterou analytici považovali za podhodnocení hodnoty společnosti, byla odmítnuta. Mezitím Dayton Hudson pokračoval ve svých akvizicích a koupil Marshall Field & Company od BATUS Inc., americké dceřiné společnosti B.A.T. Industries PLC, v roce 1990 za zhruba 1 miliardu dolarů. Ctihodný Marshall Field’s byl v oblasti Chicaga stejnou dominantou jako Dayton’s v Minneapolis a obchody Hudson’s byly v Detroitu; akvizice přidala 24 obchodních domů k divizi Department Store v Dayton Hudson a zároveň zdvojnásobila její maloobchodní plochu obchodního domu.

Spuštění Target Greatland, SuperTargets a karty cílového hosta: 1990-95

Zatímco obchodní domy Dayton’s, Hudson’s a Marshall Field nabízely finančně náročnějším zákazníkům dražší a sofistikovanější zboží, populární Target a Mervyn’s vycházely vstříc zákazníkům, kteří dbají na rozpočet, a nabízeli oblečení a rekreační předměty na samoobslužné bázi. S příchodem 21. století byl Target i nadále největším výdělkem společnosti Dayton Hudson Corporation, který kombinuje úspěšnou obchodní směs čistých obchodů se snadnou navigací a kvalitním zbožím, které reaguje na trendy. V roce 1990 byla otevřena první z více než 50 rozšířených prodejen Target Greatland; v roce 1995, po vedení takových rivalů jako Wal-Mart a Kmart, společnost otevřela svůj první SuperTarget, který spojil úspěšný mix smíšeného zboží řetězce s obchodem s potravinami. Spolu s rozšířením svých tradičních obchodních domů podél východního pobřeží bylo jen na rok 1996 naplánováno šest nových SuperTargets. V roce 1995 byla také představena karta Target Guest Card, první kreditní karta v obchodě se slevovým maloobchodem. Do roku 1998 karta hosta přilákala devět milionů účtů.

Šíření nákupních center a recesní ekonomika na počátku 90. let způsobily prudké změny ve vzorcích spotřebitelských výdajů v celých Spojených státech. V roce 1996 se země mohla pochlubit 4,97 miliardami čtverečních stop maloobchodní plochy – v průměru 19 čtverečních stop na osobu na celostátní úrovni –, ale maloobchodníci pocítili tíseň způsobenou tak velkým počtem obchodů, které se dvoří spotřebitelům, kteří se stále více stydí utrácet. Tato situace nejvíce negativně ovlivnila objemy prodejů střední a vyšší kategorie generované obchody na úrovni obchodů Mervyn’s, Dayton’s, Marshall Field’s a Hudson’s. V reakci na to vyvinul Dayton Hudson nové strategie merchandisingu, zákaznických služeb a reklamy ve snaze stabilizovat klesající objem prodeje těchto jednotek. Mervyn se zaměřil na větší spoléhání se na národní značky, což spojilo s rostoucím využíváním tištěné reklamy a expanzí trhu prostřednictvím akvizice šesti prodejen Jordan Marsh a pěti prodejen Lord & Taylor na jihu Floridy. Společnosti Dayton’s, Hudson’s a Marshall Field’s se dvořily luxusním spotřebitelům prostřednictvím zvýšeného mixu jedinečného, ​​kvalitního zboží, zvýšeného důrazu na zákaznický servis a zvýšeného počtu zaměstnanců na prodejní ploše, což vše předznamenalo návrat ke „staromódním službám“ na kterém byl založen Dayton Hudson. Mezitím jednotka obchodního domu pracovala na snížení zásob a investovala do přestavby a technologického vylepšení některých svých starších prodejen.

Dosažení nových výšin pod Ulrichem: konec 90. let a dále

V roce 1994 byl výkonný ředitel společnosti Target Robert J. Ulrich jmenován předsedou a generálním ředitelem společnosti Dayton Hudson. V témže roce společnost zahájila novou strategii: rozvoj „bezhraniční“ podnikové struktury, v níž by mohly být zdroje a marketingové a manažerské znalosti sdíleny každou ze tří divizí za účelem vytvoření efektivnější organizace. V roce 1996 Ulrich spustil tříletý program na snížení ročních provozních nákladů o 200 milionů dolarů, zejména u méně výkonných jednotek Mervyn’s a obchodních domů.

Začátkem roku 1997 se Dayton Hudson Corporation skládala ze tří hlavních autonomně řízených provozních jednotek: Target, se 735 diskontními prodejnami ve 38 státech, představoval primární oblast růstu společnosti; středně drahý řetězec Mervyn’s provozoval 300 obchodů v 16 státech a luxusní společnost Department Store Company provozovala 22 obchodů Hudson’s, 19 Dayton’s a 26 obchodů Marshall Field’s. Taková široká expanze z první šestipatrové budovy, ve které Dayton sídlil, by zakladatele společnosti bezpochyby ohromila. Kapitálová expanze, stejně jako pestřejší maloobchod, zaujaly místo vedle starých zásad šetrnosti a střízlivosti.

Během roku 1997, v rámci své snahy o obrat kolem řetězce Mervyn’s, Dayton Hudson prodal nebo uzavřel 35 prodejen Mervynu, včetně všech obchodů tohoto řetězce na Floridě a v Georgii. Koncem 90. let také došlo k omezení na přední straně obchodního domu, protože Dayton Hudson prodal své obchody Marshall Field’s v Texasu a také uzavřel svůj obchod Marshall Field’s v centru Milwaukee.

Dayton Hudson také pokračoval ve svém úsilí vrátit to komunitám, kterým sloužil. Během roku 1997 společnost a její maloobchodní divize poskytly granty ve výši přibližně 39 milionů $, včetně 2,8 milionu $ ve stipendiích, která byla poskytnuta seniorům středních škol, kteří byli zapojeni do jejich komunit. Ten rok řetězec Target zahájil svůj program Take Charge of Education, který se rychle stal jedním z nejoblíbenějších komunitních snah společnosti. Program umožnil držitelům karty Target Guest Card přihlásit se do školy dle vlastního výběru a získat 1 procento z částky nákupu karty hosta. Během dvou let bylo zaregistrováno více než 300 000 škol a těmto školám bylo přiděleno více než 800 000 USD.

Ulrichovo úsilí o snižování nákladů, ořezávání Mervyna a Marshalla Fielda a – což je nejdůležitější – obří molo, do kterého se Target rozrostl, se spojilo, aby přineslo Dayton Hudson do konce 90. let nebývalé úrovně ziskovosti. Zatímco tržby vzrostly do fiskálního roku 1999 na 33,7 miliardy USD, čistý příjem poprvé překonal hranici 1 miliardy USD a dosáhl 1,14 miliardy USD, což znamená ziskovou marži 3,4 procenta. To představovalo téměř ztrojnásobení zisku z roku 1996 ve výši 463 milionů USD a téměř zdvojnásobení ziskové marže v tomto roce, 1,8 procenta. Tyto výsledky byly taženy především řetězcem Target, který se stal jednou z nejžhavějších komodit v maloobchodě. Ulrich se soustředil na to, aby se z Target stal moderní řetězec se stylovými produkty za výhodné ceny. Například počátkem roku 1999 řetězec začal prodávat špičkové nádobí Calphalon a také uvedl na trh řadu stylových malých spotřebičů a domácích potřeb navržených architektem Michaelem Gravesem – tato řada se stala tak populární, že se rychle rozrostla na více než 500 položek. . Prostřednictvím těchto inovací se Ulrichovi podařilo jasně odlišit Target od jeho diskontních konkurentů – dokonce přivedl některé zákazníky/fanoušky k používání luxusní francouzské výslovnosti názvu řetězce: Tar-zhay. Mezitím řetězec nadále rostl rychlostí asi 70 obchodů ročně, expandoval do klíčových městských oblastí Chicaga a New Yorku a také se rozšířil na severovýchod. Výsledkem bylo, že 900členný řetězec Target generoval do konce dekády více než tři čtvrtiny tržeb Dayton Hudson ve srovnání s přibližně polovinou před deseti lety. Rostoucí převaha diskontního řetězce vedla společnost v lednu 2000 k přejmenování na Target Corporation.

Během stejného období společnost v tichosti vyvinula strategii elektronického obchodování, která zahrnovala řízení vlastní online distribuce. V roce 1998 koupila společnost Rivertown Trading Company, zásilkovou firmu se sídlem v Twin Cities, za 120 milionů dolarů, aby zajišťovala plnění, marketing a distribuční služby pro e-commerce úsilí všech maloobchodních jednotek společnosti. Online maloobchod získal větší profil na začátku roku 2000 s vytvořením samostatné jednotky elektronického obchodování s názvem Target Direct. Nové webové stránky značky obchodů byly spuštěny později v tomto roce.

Internetový tlak také sehrál roli ve více změnách názvu. V lednu 2001 společnost oznámila, že změní názvy svých obchodních domů Dayton a Hudson na Marshall Field’s. Target plánoval spuštění online registru dárků během roku 2001 a chtěl tak učinit pod jednotným názvem obchodního domu. Marshall Field’s byl vybrán z několika důvodů: byl nejznámějším ze tří jmen, jeho základna v Chicagu byla větší než Minneapolis a Detroit a byla hlavním cestovním centrem a byl to největší řetězec s 24 obchody ve srovnání s 19 Daytonových a 21 Hudsonových.

V Target Stores (oficiální název diskontní divize) se mezitím používání karty Target Guest Card začalo zhoršovat, protože spotřebitelé tíhli více ke kartám Visa a MasterCard třetích stran a omezili používání karet soukromých značek. Testování karty Target Visa začalo na podzim roku 2000 a začátkem roku 2003 bylo na novou kartu Visa převedeno téměř šest milionů účtů Karty hostů. Samotný řetězec Target se počátkem roku 2000 neustále rozšiřoval, k celkovému počtu přidal 62 diskontních prodejen a během fiskálního roku 2002 také 32 nových obchodů SuperTarget, čímž se celkový počet zvýšil na téměř 1 150 a počet SuperTarget na přibližně 100. Do této doby Target Divize Stores generovala 84 procent tržeb mateřské společnosti. Zisky dosáhly 1,65 miliardy dolarů, a to i přes pokračující boje divizí Mervyn’s a Marshall Field, kde zisky klesaly. Pověsti pokračovaly v víření o možném odprodeji jedné nebo obou těchto divizí, přičemž ani jedna z nich nepřidávala počet obchodů (Marshall Field’s ve skutečnosti prodal své dva obchody v Columbusu, Ohio, v roce 2003). Ulrich však takové fámy důsledně popíral a dosud hvězdný úspěch divize Target Stores více než vynahradil neuspokojivý výkon ostatních maloobchodních jednotek Target Corporation.

Hlavní dceřiné společnosti: The Associated Merchandising Corporation; Dayton’s Commercial Interiors, Inc.

Hlavní divize: Cílové obchody; Mervynova; Marshall Field’s; Cílové finanční služby; cíl.přímý.

Hlavní konkurenti: Wal-Mart Stores, Inc.; Kmart Corporation; J.C. Penney Corporation, Inc.; Sears, Roebuck and Co.; Federované obchodní domy, Inc.; The May Department Stores Company; Společnosti TJX, Inc.; Kohl’s Corporation; Dillard’s, Inc.; Nordstrom, Inc.; Saks Incorporated; Ross Stores, Inc.

Chronologie
Klíčová data:
1902: George Draper Dayton otevírá obchod Goodfellow Dry Goods v šestipatrové budově v centru Minneapolis.
1903: Název společnosti se změnil na Dayton Dry Goods Company.
1910: Název je zkrácen na Dayton Company.
1938: Dayton umírá; jeho syn Nelson přebírá obchod v hodnotě 14 milionů dolarů.
1956: Společnost staví první plně uzavřené nákupní centrum na světě s názvem Southdale, které se nachází na předměstí Minneapolis.
1962: Spuštěn diskontní řetězec Target.
1967: Společnost mění svůj název na Dayton Corporation a provádí svou první veřejnou nabídku akcií.
1969: Dayton se spojuje s řetězcem obchodních domů J.L. Hudson Company se sídlem v Detroitu a vzniká Dayton Hudson Corporation.
1978: Dayton Hudson získává kalifornský Mervyn’s řetězec středně levných obchodních domů.
1979: Řetězec Target se stává největším producentem příjmů v Dayton Hudson.
1990: Akvizice společnosti Marshall Field & Company, provozovatele obchodního domu se sídlem v Chicagu.
1995: Otevření prvního kombinovaného obchodu se slevami a potravinami SuperTarget; Target Guest Card, první kreditní karta v obchodě se slevovým maloobchodem, má svůj debut.
1998: Jako součást e-commerce push, Rivertown Trading Company, zásilková společnost se sídlem v Twin Cities, byla získána.
2000: Vzhledem k rostoucí důležitosti svého diskontního řetězce se Dayton Hudson přejmenuje na Target Corporation; Target Direct je tvořen jako samostatná e-commerce jednotka.
2001: Názvy obchodních domů Dayton’s a Hudson’s jsou změněny na Marshall Field’s.
další detaily
Veřejná společnost
Začleněna: 1902 jako Goodfellow Dry Goods
Zaměstnanci: 306 000
Tržby: 43,92 miliard $ (2002)
Burzy cenných papírů: New York Pacific
Symbol tickeru: TGT
NAIC: 452110 Obchodní domy; 452910 Skladové kluby a supermarkety; 452990 Všechny ostatní obchody se smíšeným zbožím; 454110 Elektronické obchody a zásilkové obchody

Brazílie hájí setrvání Ruska v G20

Brazilský Ministr zahraničních věcí, Carlos França, během tiskové konference v Síni smlouvy paláce Itamaraty o výsledcích brazilské účasti na 26. konferenci OSN o změně klimatu (COP26)
Brazilský Ministr zahraničních věcí, Carlos França, během tiskové konference v Síni smlouvy paláce Itamaraty o výsledcích brazilské účasti na 26. konferenci OSN o změně klimatu (COP26)

Brazilský ministr zahraničí França vyzývá k vměšování WTO do sankcí proti Rusku

Brazílie hájí setrvání Ruska v G20, skupině, která sdružuje 20 největších ekonomik planety, řekl v pondělí (18. dubna) Brazilský ministr zahraničních věcí Carlos França. Stejný postoj zaujímá ministr hospodářství Paulo Guedes na setkáních s G20, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou, která se tento týden konají ve Washingtonu.

„Jasně jsme vyjádřili svůj postoj G20, aby se Rusko mohlo zúčastnit summitu lídrů. Vyloučení Ruska neřeší skutečný problém, kterým je konflikt,“ řekl França na tiskové konferenci společně s generálním ředitelem Světové obchodní organizace (WTO), nigerijskou ekonomkou Ngozi Okonjo-Iwealou.

Na rozdíl od brazilského postoje Spojené státy v pondělí (18. dubna) oznámily, že se hodlá stáhnout ze schůzek G20, na kterých jsou přítomni diplomaté a další členové ruské vlády.

Hnojiva
Na schůzce s generálním ředitelem WTO v Brasílii informoval ministr Carlos França, že Brazílie požádala organizaci o zásah proti sankcím za hnojiva a zemědělské vstupy dovážené z Ruska. Podle Françy musí mezinárodní organizace jednat, aby zabránila zhoršování potravinové nerovnováhy na celé planetě, protože Rusko je jedním z hlavních světových výrobců chemických hnojiv.

Podle Carlose Françy je nutné zachovat volný tok surovin pro zemědělství a zabránit přerušení potravinářských výrobních řetězců. Kromě Ruska se sankce týkají dovozu z Běloruska, dalšího významného výrobce zemědělských vstupů.

Ohledně požadavku Brazílie na zásah do WTO generální ředitelka orgánu slíbila, že bude záležitost analyzovat. „Budu na tom pracovat a uvidíme, co se dá udělat,“ řekl Ngozi Okonjo-Iweala. Na své první cestě do Latinské Ameriky řekla, že požádala Carlose Françu a Brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, aby Brazílie prodala do zahraničí část svých regulačních zásob potravin, aby regulovala dodávky potravin v dobách jejich nedostatku.

Ministr França odpověděl, že Brazílie se snaží rozšířit svou roli v zajišťování potravin na planetě a že agrobyznys země zachoval export i v nejkritičtějších okamžicích pandemie COVID-19 a nepřestal prodávat do zahraničí. „Smlouvy byly dodrženy a dodrženy,“ zdůraznil.

Prezident poukazuje na roli Brazílie v zajišťování potravin WTO

Prezident poukazuje na roli Brazílie v zajišťování potravin WTO
Prezident poukazuje na roli Brazílie v zajišťování potravin WTO

Bolsonaro se setkal s generálním ředitelem organizace

Brazílie hraje důležitou roli při poskytování potravinových a zemědělských vstupů uprostřed rostoucí globální potravinové nejistoty, řekl prezident Jair Bolsonaro generální ředitelce Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iwealovi z Nigérie. Prezident a ministr zahraničních věcí Carlos França se v pondělí (18. dubna) setkali s ekonomem, který je na návštěvě Brazílie.

Prezident Bolsonaro podle Françy poukázal na význam obchodu se zemědělskými produkty a vstupy, jako jsou hnojiva, pro zajištění celosvětové potravinové bezpečnosti. Prezident také řekl, že země očekává, že 12. zasedání ministrů WTO přinese konkrétní výsledky.

Během setkání Brazilský ministr zahraničních věcí Carlos França řekl, že WTO má v tuto chvíli poslání přispět ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19 a války mezi Ruskem a Ukrajinou na mezinárodní řetězce výroby a distribuce potravin. Ministr informoval, že Brazílie je odhodlána zajistit, aby schůzka ministrů vyústila v pokrok v jednáních o čtyřech hlavních osách: obchod a zdraví, zemědělství, dotace na rybolov a reforma WTO.

Generální ředitelka WTO Okonjo-Iweala v pondělí (18. dubna) přednášel v Rio Branco Diplomat Institute a setkal se s poslanci Agricultural Parliamentary Front (FPA v původní portugalské zkratce) a zástupci agrobyznysu.

V úterý (19. dubna) se v São Paulu sejde se zástupci Národního konfederace průmyslu (CNI) a Federace průmyslu státu São Paulo (Fiesp). Při této příležitosti obdrží Okonjo-Iweala dokument s 13 prioritami uvedenými pro toto odvětví. Zúčastní se také setkání s podnikatelkami.

Brazílie hledá investory ve Spojených státech

Brazilská delegace oznamuje privatizaci letišť
Brazilská delegace oznamuje privatizaci letišť

Brazílie vyslala tento týden do New Yorku (USA) delegaci s posláním přilákat investory se zájmem o privatizaci přístavu Santos, letiště Congonhas a brazilských dálnic. V průběhu týdne budou probíhat jednání se zástupci bank a zahraničních investičních fondů.

V brazilské delegaci jsou zástupci ministerstev infrastruktury, hospodářství, zahraničních věcí a Národní banky pro hospodářský rozvoj (BNDES).

Podle ministra infrastruktury Marcela Sampaia, který vede brazilskou delegaci, je účelem mise informovat investory o 44 aktivech, která federální vláda hodlá letos privatizovat, s investicemi odhadovanými na přibližně 110 miliard BRL (22 miliard dolarů). .

Podle ministerstva infrastruktury Brazílie očekává například investice ve výši 44 miliard BRL (8,5 miliardy dolarů) prostřednictvím privatizace dálnic ve státě Paraná, 16 miliard BRL (3,1 miliardy dolarů) při privatizaci přístavu Santos a 7 miliard BRL (1,3 miliardy dolarů) s aukcemi letišť, včetně Congonhas ve státě São Paulo.