Hlavní město Německa má dlouhodobý problém s rostoucím nájemným. Berlín, jehož až 85 procent obyvatel žije v podnájmu, se ho snažil řešit takzvanou nájemní brzdou, kterou zavedl před třemi lety. Majitelé bytů nemohli zvýšit nájemné o více než deset procent, než byl průměr v jejich čtvrti. Problém nevymizel, a tak město přistupuje ke kontroverznější možnosti, znárodnění bytů.
Nájemní brzda od začátku úplně nefungovala. Majitelé stále nacházely způsoby, jak nájemné zvyšovat – například rekonstrukcí bytů nebo společných prostor. Brzda nakonec vydržela jen dva roky, dokud ji soud prohlásil za protiústavní.
Aktivisté ve čtvrti Kreuzberg se proto rozhodli proti firmám, které spravují stovky bytů, bojovat. „Věžáku v naší čtvrti skupují investoři. To znamená, že nájmy se budou zvyšovat. Bydlení se pro současných obyvatel stane příliš drahým. Budou vyhnáni ze svého sociálního prostředí a jejich děti budou muset měnit školy, „řekl aktivista Rouzbeh Taheri, který přišel do Německa z Íránu ještě jako chlapec.
Sám se v takové situaci ocitl, a nyní jako politický aktivista stojí za iniciativou, která se přiklání k radikálnímu řešení bytové krize s pachutí někdejšího socialistického režimu. Řešení označuje jako „radikální realismus“, který podle všeho útočí na základy tržní ekonomiky.
Možnost v ústavu
Vyvlastňování se díky aktivismu stalo celospolečenský tématem. Některá média o něm píší jako o znárodnění. Občanské hnutí chce o něm vyvolat diskuzi.
